Žofie Dorotea Hannoverská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pruská královna Žofie Dorotea Hannoverská
Žofie Dorotea Hannoverská na portrétu malíře Georg Wenzelaus von Knobelsdorffa

Žofie Dorotea Hannoverská (16. března 1687, Hannover - 28. června 1757, Berlín, Prusko) byla rodem britská princezna a sňatkem pruská královna.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ a mládí[editovat | editovat zdroj]

Žofie Dorotea se narodila 16. března 1687 jako mladší ze dvou dětí z nešťastného manželství svých rodičů, budoucího britského krále Jiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Po jejich rozvodu v roce 1694 byli Žofie a její starší bratr Jiří August (budoucí britský král JIří II.) odtrženi od své matky, se kterou se již nikdy nesetkali. Děti vyrůstaly v péči jejich babičky z otcovy strany, hannoverské kurfiřtky Žofie Hannoverské. Když bylo Žofii Dorotee třináct let, přibyl na hannoverský dvůr i další vnuk Žofiin, pruský kurprinc Fridricha Viléma. Přes jeho divokou povahu spolu všichni dobře vycházeli, jakkoli Fridrich Vilém často byl ztlučen; své sestřenici projevoval náklonnost, i když on jí byl lhostejný.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

28. listopadu roku 1706 se Žofie za tohoto svého bratrance, pruského kurprince a následníka pruského trůnu Fridricha Viléma provdala; sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské. Fridrich Vilém po smrti svého otce, vévody Fridricha (25. února roku 1713), usedl na pruský trůn jako král Fridrich Vilém I.

V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stal vysoce prosperujícím státem. Na politické záležitosti Žofie Dorotea vliv neměla. Manželství královského páru bylo velmi disharmonické, plné střetů především pro rozdílný přístup k dětem; přes tyto rozdíly pečovala Žofie Dorotea oddaně o manžela v jeho nemocech.

Dvě nejstarší děti Žofie Dorotey - Vilemína a Fridrich Vilém na portrétu od Antoina Pesne

Z manželství vzešlo čtrnáct potomků, sedm synů a sedm dcer, čtyři z nich však zemřeli v útlém věku:

Od roku 1712 žila Žofie Dorotea na zámku Monbijou. Zde se často setkávala se svým synem Fridrichem, jenž ji velmi miloval a ctil a na něhož měla velký vliv; mohl využívat zdejší knihovnu a zabývat se věcmi, které byly jeho otci proti mysli. Žofie Dorotea velmi trpěla tyranským přístupem manžela k synovi, který se jí po povahové stránce velmi podobal; dramatický vztah otce a syna vyústil ve Fridrichův útěk. Žofie Dorotea o plánovaném útěku korunního prince věděla a dostávala od něj dopisy, když byl po nezdařené akci uvězněn v pevnosti Küstrin.

Silný vztah Fridricha k matce se projevil i po jeho nástupu na trůn v roce 1740, kdy Žofie Dorotea nebyla zvána královnou-vdovou, ale dostala titul královna matka a byla nadále první dámou na pruském dvoře před Fridrichovou manželkou Alžbětou Kristinou.

Smrt, odkaz[editovat | editovat zdroj]

Žofie Dorotea zemřela 28. června 1757 na svém zámku Monbijou. Pochována byla v hohenzollernské hrobce berlínské katedrály.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]