Helena Britská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Princezna Helena
Princezna Helena
Princezna Helena
Úplné jméno Helena Augusta Viktorie
Narození 25. května 1846
Buckinghamský palác, Londýn
Úmrtí 9. června 1923
Schomberg House, Londýn
Pochována Frogmore, Windsor
Manžel(é) princ Kristián Šlesvicko-Holštýnský
Potomci Kristián Viktor
Albert
Helena Viktorie
Marie Louisa
Harold
Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
Otec Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka královna Viktorie

Princezna Helena (celým jménem Helena Augusta Viktorie, sňatkem princezna Kristiána Šlesvicko-Holštýnského; 25. května 18469. června 1923) byla členka britské královské rodiny, třetí dcera a páté dítě královny Viktorie a prince Alberta.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Helenu vyučovali soukromí univerzitní lektoři, které vybral její otec a jeho blízký přítel a rádce, baron Stockmar. Své dětství trávila s rodiči cestováním po rozmanitých královských sídlech v Británii. Intimní atmosféra královského dvora skončila 14. prosince 1861, když Helenin otec zemřel a její matka upadla do hlubokého zármutku. Počátkem roku 1860 začala Helena flirtovat s německým knihovníkem svého otce, Carlem Rulandem. Ačkoli podstata vztahu je z velké části neznámá, Heleniny romantické dopisy psané Rulandovi se zachovaly.[1] Poté, co je v roce 1863 královna odhalila, propustila Rulanda a ten se vrátil do rodného Německa. O tři roky později, 5. července 1866, se Helena provdala za zchudlého německého prince Kristiána Šlesvicko-Holštýnského. Pár zůstal v Británii, ve službách královny, která měla ráda své dcery kolem sebe a Helena spolu se svou nejmladší sestrou, princeznou Beatrix, se staly královninými neoficiálními sekretářkami. Nicméně po smrti královny Viktorie dne 22. ledna 1901, se Helena poněkud odpoutala od svých žijících sourozenců.

Helena byla z královské rodiny nejaktivnější, plnila rozsáhlý program královských povinností v době, kdy se neočekávalo, že se budou členové královské rodiny objevovat na veřejnosti. Byla také aktivní charitativní patronkou a jedním za zakládajících členů Červeného kříže. Helena byla zakládající ředitelkou Královské školy šití (Royal School of Needlework) a ředitelkou Královské britské asociace zdravotních sester, kde byla navzdory radám Florence Nightingalové silnou zastánkyní registrace zdravotních sester.[2] V roce 1916 se stala první členkou své rodiny, která slavila 50. výročí svatby, avšak již o rok později její manžel zemřel. Helena jej přežila o šest let a zemřela v 77 letech v Schomberg House dne 9. června 1923.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helena of the United Kingdom na anglické Wikipedii.

  1. CHOMET, Seweryn. Helena: A Princess Reclaimed. New York : Begell House, 1999. 166 s. Dále jen: Helena: A Princess Reclaimed. ISBN 1-56700-145-9. S. 6. (anglicky) 
  2. Helena: A Princess Reclaimed. S. 121

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]