Kira Kirillovna Ruská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (vlevo)

Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 19098. září 1967) byla druhá dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova a velkokněžny Viktorie Fjodorovny. Vdala se za prince Ludvíka Ferdinanda Pruského.

Ruská revoluce[editovat | editovat zdroj]

Kira, pojmenovaná po svém otci, se narodila v Paříži, kam se uchýlili její rodiče poté, co jejich sňatek nebyl schválen carem Mikulášem II. Důvodem bylo, že její babička z matčiny a děd z otcovy strany byli sourozenci a pravoslavná víra zakazuje sňatek přímých bratranců. Navíc se její matka rozvedla se svým manželem Arnoštem Ludvíkem, velkovévodou Hesenským, který byl bratrem carevny Alexandry. Její rodiče byli později omilostněni a vrátili se do Ruska.

V důsledku ruské revoluce v roce 1917 rodina uprchla do Finska. Kira, v té době osmiletá, vzpomíná, že její rodině bylo umožněno opustit zemi s povolením Prozatímní vlády Ruska. Poprvé tehdy cestovali vlakem pro veřejnost. "Poprvé jsme cestovali bez královských ozdob... tj. bez rudých koberců, bez zvláštního pohodlí, atd.," vzpomíná.[1] Ve Finsku její 40letá matka porodila syna, Vladimíra. Ve Finsku čekali déle než rok v naději, že Bělogvardějci zvítězí nad bolševiky a oni se budou moci vrátit do Ruska. "Tolik bych si přála tě vidět," napsala 9letá Kira své tetě, královně Marii Rumunské v květnu 1918. "Tady je docela zima i když by mělo být léto. Chlapec (malý bratr Vladimír) je sladký. Když má hlad a Nana mu připravuje oběd, slzičky mu tečou proudem po tvářích." Kira psala o sběru hub v lese, o pátečních návštěvách kina, a o vyučovacích hodinách, ale také se zmiňovala o nedostatku cukru. Její matka se obracela na příbuzné v jiných zemích s prosbou o dětskou stravu pro malého Vladimíra.[2]

Pozdější život[editovat | editovat zdroj]

Rodina později opustila Finsko a odjela do Coburgu a poté do Saint-Briac ve Francii. Kira se narodila jako princezna Kira Kirillovna Ruská, ovšem její otec jí později udělil titul "velkokněžna", poté co se roku 1924 prohlásil za "strážce trůnu". Tmavovlasá [3] Kira, veselá a upřímná [4], byla ovšem také vyrovnaná. Byla inteligentní, zvídavá a zajímala se o umění jako její matka, s níž pracovala v ateliéru v Saint-Briac. Kira rovněž často navštěvovala své příbuzné na různých královských dvorech či navštěvovala domácí večírky v Anglii.[5] Kira měla trochu potíže najít si vhodného manžela. Zajímala se o Alfonse, prince z Asturie, syna krále Alfonse XIII., byla však zklamána, když princ projevil více zájmu o jednu z dcer řeckého prince Mikuláše. Později se zamilovala do rumunského prince Konstantina "Teddy" Soutzo. Jeho bratranec, král Karel II. Rumunský, však z politických důvodů nedal svolení ke sňatku.[6] Kira se vdala za Ludvíka Ferdinanda 4. května 1938. Ludvík Ferdinand spolupracoval s protinacistickým odbojem. Později se svou ženou založili rodinu - čtyři syny a tři dcery ve vesničce poblíž Brém v Německu.[4]

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Kira Kirillovna měla děti:

  • Bedřich Vilém (10. února 1939 - )
  • Michael (22. března 1940 - )
  • Marie Cécile (28. května 1942 - )
  • Kira (27. června 1943 - 10. ledna 2004)
  • Ludvík Ferdinand (25. srpna 1944 - 11. července 1977)
  • Kristián-Zikmund (14. března 1946 - )
  • Xenie (9. prosince 1949 - 18. ledna 1992).[7]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, p. 322
  2. Sullivan, p. 333
  3. Sullivan, str. 378
  4. a b Sullivan, str. 408
  5. John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, str. 141
  6. Van der Kiste, str. 141
  7. Paul Theroff. "Prussia" [online]. [cit. 2014-01-07]. (An Online Gotha.) Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]