Mikuláš II. Alexandrovič

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Mikuláš II.
Ruský car, polský král, finský velkokníže, etc...
Mikuláš II. na obrazu Earnesta Lipgarta
Mikuláš II. na obrazu Earnesta Lipgarta
Korunovace 1894
Úplné jméno Mikuláš Alexandrovič Romanov
Tituly Imperátor a samovládce celé Rusi, polský král, finský velkokníže,etc...
Narození 18. května 1868
Úmrtí 17. července 1918
Předchůdce Alexandr III.
Následník Alexej Nikolajevič
Manželky Alexandra Fjodorovna
Potomci Olga Nikolajevna, Taťána Nikolajevna, Marie Nikolajevna, Anastázie Nikolajevna a Alexej Nikolajevič
Rod Romanovci
Otec Alexandr III.
Matka Marie Fjodorovna


Mikuláš II. Alexandrovič (civilním jménem Nikolaj Romanov, rus. Николай II přezdíván u dvora Nicky) (18. května 1868 - 17. července 1918) byl posledním ruským carem, králem polským a velkoknížetem finským. V březnu 1917 byl přinucen k abdikaci. V průběhu občanské války byl i s celou svojí nejbližší rodinou zavražděn bolševiky. Pravoslavná církev jej prohlásila za svatého.

Obsah

[editovat] Dětství

Mikuláš II. se narodil carevně Marii Fjodorovně a carovi Alexandru III. jako jedno ze šesti dětí. Po smrti svého otce se oženil s Alicí Hessenskou, jež přijala po sňatku v roce 1894 jméno Alexandra Fjodorovna.

[editovat] Rodinný život

V roce 1895 se carskému páru narodila dcera Olga Nikolajevna, další dítě přišlo na svět roku 1897, opět to byla dívka, kterou pojmenovali Taťána. Carevna si velmi přála chlapce, ale roku 1899 se jí narodila další dcera - velkokněžna Marie. Roku 1901 se narodila čtvrtá dcera jménem Anastázie. Carevna s carem zoufale toužili mít syna a konečně roku 1904 se jejich přání splnilo. Narodil se carevič Alexej, který se však carem nikdy nestal. U Alexeje se v dětství projevila závažná choroba, porucha krvetvorby - hemofílie, která se vyskytovala v rodině carevny, ačkoliv sama carevna touto nemocí netrpěla.

Carská rodina žila poklidný život do roku 1914, než vypukla 1. světová válka. Car odjel na frontu a carevna se starala sama o Alexeje a se svými dcerami pečovaly v Carské nemocnici v Carském Selu o raněné vojáky, a to až do roku 1916. V únoru 1917 po státním převratu byla carská rodina deportována do vyhnanství na Sibiř. Rok 1917 strávili v Tobolsku s několika dvorními dámami a služebnictvem (ti s carskou rodinou odjeli dobrovolně a někteří z nich se již nikdy nevrátili). Zde je zastihla i bolševická říjnová revoluce.

[editovat] Poprava cara a jeho rodiny

V úterý 17. července 1918 přišlo popravčí komando, odvedlo carskou rodinu do suterénu domu a včetně cara všechny zastřelili. O deset dní později osvobodily Jekatěrinburg jednotky československých legií, přišli však příliš pozdě pro cara a jeho rodinu.

V témže roce byl zavražděn i carův bratr Michail a carevnina sestra Alžběta (Ella) - žena carova strýce Sergeje.

[editovat] Literatura

  • IZAKOVIČ, Ivan: Život a smrt: tragédie posledního ruského cara. (historický román) Ikar, Praha 2005. ISBN 80-249-0537-X.
  • VEBER, Václav: Mikuláš II. a jeho svět. (Rusko 1894-1917) Karolinum, Praha 2000. ISBN 80-7184-793-3.
  • Deník cara Mikuláše II., přel. Alois Nessy. Plamja, Praha 1925.
  • Radzinskij, Edvard: Poslední car : zavraždění Mikuláše II. a jeho rodiny. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1993. 408 s. ISBN 80-204-0411-2

[editovat] Externí odkazy

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Předchůdce:
Alexandr III.
Znak z doby nástupu Ruský car
1894 - 1917/18
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Předchůdce:
Alexandr III.
Znak z doby nástupu Polský král
1894 - 1915/17
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Předchůdce:
Alexandr III.
Znak z doby nástupu Finský velkokníže
1894 - 1917
Znak z doby konce vlády Nástupce: