Anastázie Nikolajevna
| Anastázie Nikolajevna | ||
|---|---|---|
| Velkokněžna ruská a finská, princezna polská, etc... | ||
 |
||
| Úplné jméno | Anastázie Nikolajevna Romanovová | |
| Narození | 18. června 1901 | |
Petrodvorec,  Ruské impérium |
||
| Úmrtí | 17. července 1918 | |
Jekatěrinburg, .svg){kind=small} RSFSR |
||
| Pochován | Katedrála sv. Petra a Pavla, Petrohrad, Ruská federace | |
| Rod | Holstein-Gottorp-Romanov | |
| Otec | Mikuláš II. | |
| Matka | Alexandra Fjodorovna | |
Velkokněžna Anastázie Nikolajevna Ruská (Anastázie Nikolajevna Romanovová, (rusky: Великая Княжна Анастасия Николаевна Романова) (18. června 1901 – 17. července 1918) byla nejmladší dcera posledního panovníka Ruského impéria, cara Mikuláše II. a jeho ženy Alexandry Fjodorovny.
Anastázie byla přezdívána Rarášek pro svou živelnou povahu a protože dokázala svou rodinu i v těch nejtěžších chvílích rozveselit.
Spolu s celou carskou rodinou byla zavražděna v noci ze 16. na 17. července roku 1918 Bolševiky ve sklepě domu Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Kvůli tomu, že si velkokněžny předtím do šatů zašívaly diamanty (kvůli zlodějům), se utrpení jejich prodloužilo, protože se od nich kulky odrážely a některé z nich byly ubodány bajonety.
V roce 1920 se objevila jistá Anna Andersonová, která o sobě prohlašovala, že je nejmladší dcerou carského páru, Anastázií. Prý masakr přežila a potkala československé jednotky, které se o ni postaraly. Kromě výrazné podobnosti s Anastázií Andersonová uváděla skutečnosti, na které by si zřejmě vzpomněla jen princezna Anastázie. Jenže nebyl nikdo, kdo by mohl přesvědčivě dosvědčt, že je to pravda. Podezřelé bylo, že neuměla rusky. Nakonec se prokázalo, že Andersonová je psychicky narušená polská dělnice, Francizska Schanowska. Spekulace o přeživší Anastázii nakonec utichly v roce 2008, kdy byly její ostatky nalezeny.
V roce 2000 byla také společně s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc” (trpitel, mučedník).
Odraz v umění [editovat]
Příběh nejmladší dcery Mikuláše II. i tragického zániku celé carské rodiny nahradil klasický pohádkový námět baletu Petra Iljiče Čajkovského Spící krasavice ve ztvárnění (režie i choreografie) maďarského choreografa Youri Vámose (premiéra pod názvem Spící krasavice – poslední dcera cara na scéně Státní opery Praha se uskutečnila 23. ledna 2010)
Filmové zpracování [editovat]
- 1997 Anastazie, kreslené zpracování příběhu mladé princezny
- 1986 Anastasia, hraný film
Literatura [editovat]
- 2004 „Anastázie: Román o poslední ruské velkokněžně“, autor: Colin Falconer. V knize jsou popsány poslední týdny života carské rodiny a jejich následné vyvraždění. O pár let později se seznamujeme s prostitutkou Anastáziií, která má fyzické znaky zděděné po Romanovcích..
