Car

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Srbský car Dušan veliký
Srbský car Dušan veliký

Car byl císařský titul panovníka v Rusku a královský v Bulharsku a Srbsku. Označení pochází z latinského slova caesar.

V Rusku začal jako první používat titul car veliký kníže moskevský Ivan III., když si vzal po pádu Konstantinopole byzanckou princeznu, neteř posledního byzantského císaře Konstatina. Po sňatku se Ivan III. považoval za nejpřednějšího panovníka pravoslavného světa a za dědice a nástupce byzantských císařů. Spolu s nedědičným titulem car přijal do znaku byzantského korunovaného orla. Jeho nástupce Vasilij III. použil titul „car a vládce celé Rusi“ („car i gosudar vseja Rusii“) v návrhu rusko-habsburské spojenecké smlouvy, kterou v této podobě potvrdil císař Maxmilián I. Habsburský. Této smlouvy využil Petr I. Veliký, který se snažil odůvodnit starobylý nárok ruských carů na císařskou hodnost. Roku 1721 mu Senát udělil titul imperátor. Dědičně titul cara získal v roce 1547 rurikovec Ivan IV. Hrozný. Posledním ruským carem byl Mikuláš II. z romanovské, respektive holštýnsko-gottorpské dynastie, sesazený v roce 1917.

V Bulharsku přijal jako první titul cara (basilea) Bulharů kníže Simeon I. po vítězství nad byzantským vojskem u Anchialu. Jeho oficiální titul zněl car Bulharů a Řeků. V roce 1018 první bulharské carství zaniklo a Bulharsko se stalo součástí byzantské říše. Ke vzniku druhé bulharské říše došlo v roce 1186 pod vládou carů z dynastie Asenovců. Zaniklo v roce 1396 pod náporem osmanských Turků. Samostatný bulharský stát byl obnoven jako knížectví koncem 19. století. V roce 1908 přijal jeho vládce Ferdinand I. z dynastie Sachsen-Coburg-Gotha královský titul v tradiční formě a byl nazýván Carem Bulharů. Posledním bulharským carem byl v letech 19431946 nezletilý Simeon II., který byl po návratu z exilu byl roku 2001 zvolen předsedou bulharské vlády.

V Srbsku byl tento titul také používán, ale jen během vlády 2 panovníků - Dušanem Velikým and Stefanem V. mezi lety 1345 - 1371.

[editovat] Carové a carevny v Rusku

1462-1505 Ivan III. Veliký

1505-1533 Vasil III.

1533-1584 Ivan IV. Hrozný

1584-1598 Fjodor I.

1598-1605 Boris Godunov

1605 Fjodor II.

1605-1606 Lžidimitrij I.

1606-1610 Vasilij Iv. Šujskij

1610-1613 mezivládí

1613-1645 Michal III. Romanov

1645-1676 Alexej

1676-1682 Fjodor III.

1682-1696 Ivan V., a Petr I. Veliký

1696-1725 Petr I. Veliký

1725-1727 Kateřina I.

1727-1730 Petr II.

1730-1740 Anna

1740-1741 Ivan VI.

1741-1762 Alžběta I.

1762 Petr III.

1762-1796 Kateřina II. Veliká

1796-1801 Pavel I.

1801-1825 Alexandr I. Pavlovič

1825-1855 Mikulaš I.

1855-1881 Alexandr II. Nikolajevič

1881-1894 Alexandr III.

1894-1917 Mikuláš II.


[editovat] Viz též

Wikislovník obsahuje slovníkovou definici slova car.