Koruna (klenot)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Koruna Svaté říše římské ve vídeňské klenotnici

Koruna (z latinského corona - věnec, řecky κορώνα - věnec, koruna) je drahocenným klenotem, používaným jako pokrývka hlavy, vyrobeným většinou ze zlata a zdobeným drahými kameny. Je používána panovníky jako odznak moci a důstojnosti, a to především v západním křesťanství. Je také symbolem vlády těchto panovníků nad určitým národem nebo územím. Přeneseně proto výraz „koruna“ znamená i samotné království nebo císařství (tzn. prohlásíme-li o panovníkovi, že získal korunu, máme tím na mysli, že společně s korunou získal i nárok na k ní náležející území).

Rituál používání koruny pochází z Orientu. Již ve starověkém Egyptě nosil panovník dvojitou bílo-červenou korunu horního a dolního Egypta. V antickém Řecku nosil čelenku či diadém. Perští králové patřili k prvním, kteří nosili uzavřenou korunu, tzv. tiáru. Tato podoba byla později převzata byzantskými císaři a také papeži, kteří používají trojitou korunu.

Pšent - dvojitá koruna faraonů

Římští císaři používali diadém nebo vavřínový věnec imperátorů, jako symbol své moci. Vládcové Germánů nosili přilbu nebo čelenku. Od karolinských dob se běžně používaly uzavřené koruny, jež byly překlenuté jedním nebo více oblouky.

[editovat] Korunovace

Ve středověké Evropě propůjčovala panovníkovi jeho legitimitu teprve řádně vykonaná korunovace jedinou správnou korunou na jediném správném místě řádným, tzn. k tomu oprávněným korunovačem (Coronator). Ve Svaté říši římské mohl být zvolený král korunován výhradně rýnskokolínským arcibiskupem a to v Cáchách – a od 16. století ve Frankfurtu – říšskou korunou. Korunovace císaře musela být vykonána – též až do 16. stol – papežem v Římě nebo papežským legátem. Místem korunovace francouzských králů pak byla Remešská katedrála.

[editovat] Druhy korun

Podrobnější informace naleznete v článku Hodnostní koruny a klobouky.

Knížecí hodnostní korunka.

Vládnoucí knížata a šlechtici, kteří podle pravidla priority byli podřízeni císařům a králům, nosili hodnostní korunu, jejíž tvar a podoba určovaly postavení nositele. Od 17. století existovaly tzv. hodnostní perly.