Diadém
Diadém (řečtina, Dyadém) je ozdoba hlavy, čelenka. Mantila může být také chápána jako řasený druh diadému.
V pravěku ho vytvářeli z opracovaných kostěných destiček nebo zubů. Od eneolitu používali měděný i zlacený plechový pásek zdobený perličkovým vybíjením nebo rytím.
Později kombinovali pásek s drahokamy nebo perlami.
Diadém mohl být těž hedvábnou nebo vlněnou páskou vázanou kolem hlavy, která symbolizovala vítězství - Diadúmenos.
Také ve starověkém Egyptě byl vytvořen z pruhu hedvábné látky jako odznak královské moci. Podle mýtu Hor nebo Re vsadil posvátnou vztyčenou kobru na diadém a od té doby se stala nedílnou součástí pokrývky hlavy panovníka.
Bývala barvená purpurem jako symbol královské moci (součást tiary perských panovníků převzatá Alexandrem a diadochy) nebo bílá. Nejznámější je právě modrý, bíle protkaný diadém, kterým perští králové ovíjeli svůj turban. Později se objevuje i zdobená páska, užívána od Diocletiana římskými císaři.
Ve středověku byl symbolický význam diadému oslaben.
Významné diadémy [editovat]
- Pro střední Evropu byl důležitý rok 1000, kdy polský kníže Boleslav Chrabrý obdržel od císaře Oty III. diadém a uherský panovník Štěpán byl korunován papežem Silvestrem II.
- Jako první Přemyslovec získal královskou čelenku Vratislav II., jemuž ji za pomoc na cestě k získání císařského titulu propůjčil Jindřich IV. v Mohuči v dubnu 1085.
- Karel IV. byl za českého krále korunován v roce 1347 v románské bazilice. Během slavnostní mše došlo k předání diadému a ostatních insignií. Arcibiskup Arnošt z Pardubic Karla IV. pomazal a nově zhotovenou korunu položil na jeho hlavu. Bezprostředně poté byla diadémem ozdobena i první choť Karla IV.Blanka z Valois.
Citace [editovat]
Na pomníku má skladatel Václav Jan Křtitel Tomášek vytesáno své životní heslo: „Jen pravda je diadémem umění“.
