Livonsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dějiny Lotyšska
Knight livonia.png

Livonsko je historický útvar, který se rozkládal přibližně na území dnešního Estonska a Lotyšska, na východním pobřeží Baltského moře. Jeho obyvatelstvo tvořili Livonci, patřící k ugrofinským národům, jejich řečí byla dnes téměř vymřelá livonština.

Na území Livonska žili i Estonci (zvaní rusky též Čudové, ugrofinský národ) a různé kmeny Baltů (Latgalové, Kurové, Zemgalové, Žemaitové (starším českým názvem „Žmuďané“) a další).

Livonsko zobrazené na mapě z roku 1573, jejíž autorem je Joann Portantius.

Při zřízení Livonska jako samostatného územního útvaru sehráli význačnou roli rytíři livonského řádu, kteří se po založení řádu roku 1202 území zmocnili a vytvořili jakousi federaci Livonska, sestávající zpočátku z duchovních pseudostátních útvarů (biskupství), svobodných měst a území přímo ovládaných řádem. Zároveň se zasloužili o rozšíření křesťanství.

Během 15. století livonský stát značně zeslábl v důsledku rozporů mezi livonskou větví řádu německých rytířů, rižským arcibiskupem a městy. Toho začal využívat k expanzi moskevský stát, který hledal možnost proniknutí k Baltu.

Roku 1558 vypukla mezi moskevským státem a Livonskem tzv. livonská válka (1558–1582/1583). Během ní Livonsko jako samostatný stát zaniklo (1561). Části livonského území připadly Litvě, Polsku, Švédsku a Dánsku. Samostatnost si zachovalo pouze Kuronsko a Zemgalsko jako vévodství kuronské a zemgalské. Světským vládcem se tu stal pod lenní svrchovaností polského krále dosavadní velmistr livonského řádu (po 1525 se livonská větev řádu německých rytířů osamostatnila) Gotthard Kettler.

Lotyšské jméno pro oblast Livonska je dnes Vidzeme. Existuje též livonská národní hymna.

Historická území Lotyšska

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Livonsko ve Wikislovníku