Kuronské a zemgalské vévodství

Tento článek pojednává o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Vévodství Kuronsko a Zemgalsko.

Kuronské a zemgalské vévodství Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ ←  1562–1795  → vlajka znak
geografie Územní rozsah vévodství v roce 1740 (světležlutá plocha)
hlavní město:	Jelgava
obyvatelstvo
státní útvar
státní zřízení:
vznik:	1562
zánik:	28. března 1795
Státní útvary a území
Předcházející: Livonská konfederace Nástupnické: Ruská říše

Kuronské a zemgalské vévodství, též Kuronské a zemgalské knížectví, Vévodství kuronské a zemgalské, Knížectví kuronské a zemgalské, Kuronsko-zemgalské vévodství a Kuronsko-zemgalské knížectví (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ, polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii, německy Herzogtum Kurland und Semgallen, lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství nebo Kuronské knížectví (Ducatus Curlandiæ, Księstwo Kurlandii, Herzogtum Kurland, Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkovévodství a později Polsko-litevské unie. Roku 1791 dosáhl plné nezávislosti, ale již roku 1795 byl anektován Ruskou říší.