Kuronské a zemgalské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Vévodství Kuronsko a Zemgalsko.
Kuronské a zemgalské vévodství
Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ
 Livonská konfederace 1561/62–1795 Ruská říše 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
27 286 km²
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
28. listopadu 1561 – velmistr Livonského řádu se smluvně poddal Polsku-Litvě
5. března 1562 – lenní slib
zánik:
28. března 1795 – anexe Ruským impériem
Státní útvary a území
Předcházející:
Livonská konfederace Livonská konfederace
Nástupnické:
Ruská říše Ruská říše

Kuronsko-zemgalské vévodství, též knížectví (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkovévodství a později Republiky obou národů. Roku 1791 dosáhlo vévodství plné nezávislosti, ale již roku 1795 bylo v rámci třetího dělení Polska anektováno Ruskou říší.

Související články[editovat | editovat zdroj]