Kuronské a zemgalské vévodství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o státním celku z 16. až 18. století. O krátkodobém státním útvaru vyhlášeném po 1. světové válce pojednává článek Vévodství Kuronsko a Zemgalsko.
Kuronské a zemgalské vévodství
Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ
 Livonská konfederace 1562–1795 Ruská říše 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Územní rozsah vévodství v roce 1740 (světležlutá plocha)
hlavní město:
obyvatelstvo
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Livonská konfederace Livonská konfederace
Nástupnické:
Ruská říše Ruská říše

Kuronské a zemgalské vévodství, též Kuronské a zemgalské knížectví, Vévodství kuronské a zemgalské, Knížectví kuronské a zemgalské, Kuronsko-zemgalské vévodství a Kuronsko-zemgalské knížectví (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ, polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii, německy Herzogtum Kurland und Semgallen, lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství nebo Kuronské knížectví (Ducatus Curlandiæ, Księstwo Kurlandii, Herzogtum Kurland, Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkovévodství a později Republiky obou národů. Roku 1791 dosáhl plné nezávislosti, ale již roku 1795 byl anektován Ruskou říší.