Lesní bratři
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lesní bratři (est. metsavennad, lit. miško broliai, lot. meža brāļi) byli estonští, litevští a lotyšští protikomunističtí partyzáni aktivní v průběhu a po skončení druhé světové války. Název Lesní bratři se poprvé objevil už během revolučních událostí v Rusku v roce 1905. Podobné protisovětské jednotky bojovaly během války také v Polsku, Rumunsku a na západní Ukrajině.
Lesní bratři podnikali ozbrojené akce proti Rudé armádě v období sovětské okupace těchto tří nezávislých pobaltských republik v letech 1940-1941, poté v období po německé okupaci opět od roku 1944 až do roku 1953. S tím jak se v tomto období stalinistické represe zintenzivňovaly rostl počet členů těchto skupin. V té době dosáhl celkový počet ve všech třech zemích více než 170 000 obyvatel, využívajících silně zalesněnou krajinu jako přírodní základnu k odporu proti okupantům.
Sovětské orgány Lesním bratrům po Stalinově smrti nabídly amnestii. V menším rozsahu pokračoval odpor až do roku 1978, kdy byl objeven poslední estonský příslušník skupiny.
[editovat] Zdroj
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Forest Brothers na anglické Wikipedii.
