Ugrofinské národy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uralské národy

Ugrofinské národy je historická lingvistická skupina národů mluvících ugrofinskými jazyky. Dělí se na dvě velké skupiny národů, finské (např. Finové a Estonci) a ugrické (Maďaři). Ugrofinské jazyky nejsou příbuzné jazykům indoevropským. Geneticky jsou Ugrofinové značně rozrůznění. Národy žijící na severovýchodě evropské části Ruska a na Sibiři mají mongoloidní rysy, zatímco u evropských národů (Maďaři, Finové, Karelové) s výjimkou Sámů je podle genetických výzkumů je genetická stopa, kterou tyto kmeny na těchto národech zanechaly, relativně nepodstatná. Podle Cavalli-Sforzy jsou Maďaři z 87% evropského původu a Finové z 90%. Tato data jsou v poměrné shodě s historickými daty z Maďarska. Laponci (Sámové) jsou Evropané přibližně z 50%.[1]

Seznam národů[editovat | editovat zdroj]

Rozdělení ugrofinských národů na základě jazykové příbuznosti:[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Finno-Ugric peoples na anglické Wikipedii.

  1. Uralic genes in Europe by Guglielmino CR, Piazza A, Menozzi P, Cavalli-Sforza LL [1]
  2. VUORELA, Toivo. Suomensukuiset kansat. Turku : Suomalaisen kirjallisuuden seura, 1960. Kapitola Suomalais-ugrilaiset kansat kielihistorian valossa, s. 8–9. (finsky) 
  3. HINGAROVÁ, Vendula; HUBÁČKOVÁ, Alexandra; KOVÁŘ, Michal. Sámové – jazyk, literatura a společnost. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80 86818-99-3. Kapitola Předmluva, s. 9.  
  4. http://www.suri.ee/eup/mordvins.html

Související články[editovat | editovat zdroj]