Magyarabové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Magyarábok či magyarabové jsou Muslimové, žijící podél řeky Nil a především v Egyptu a Súdán, jejichž etnický maďarský původ je datován do šestnáctého století. Komunity Magyarabů žijí ve vesnicích, posetých po Súdánu a Egyptu, jako Magyarab-irki, Magyararti, Magyariyya, Magyar-nirki či Hillit el-Magyarab.

Terminologie[editovat | editovat zdroj]

Slovo Magyarab není složené z „Magyar“ a „Arab“, ale koncovka ab znamená v překladu z núbijštiny „kmen“ či „rod“, tím pádem Magyar+Ab se dá přeložit jako kmen Maďarů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle legendy, křesťanští Maďarové bojovali po boku otomanské armády v jižním Egyptě, nicméně krátce po setkání s núbijskými ženami se zde usadili. Původcem Magyarabů byl generál Ibrahim el-Magyar, pocházející původně z Budy, který si vzal núbijskou ženu, se kterou měli pět synů: Selabi, Mustafa, Djelaleddin, Musa a Iksa.

Bylo to až v roce 1935, kdy László Almásy, maďarský dobrodruh, společně s němcem Hansjoachim von der Eschem, objevili tento kmen v Egyptě a od roku 1992 jsou členové Světové federace Maďarů (Magyarok Világszövetsége).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Přísloví[editovat | editovat zdroj]

Přísloví historických Magyarabů odhalují víc o této etnické skupině:

Al-ajāri lā jisālli fil-mesjīd.
—  Maďar se nemodlí v mešitě.
El-mágyárí jilbisz burnétá.
—  Maďar nosí čepec.
Rá'sz el-mágyár zejj el-hágyár.
—  Maďarská hlava, tvrdší než kámen.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Maďarská expedice do severní Afriky
Ostatní