Něnci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Něnci
ненэй (Něnej), ненэц (Něnec)
Něnecké dítě
Něnecké dítě v tradičním zdobeném oděvu.
Populace
41 000
Země s významnou populací
Rusko Ruská federace
Jazyk(y)

Ruština, Něnčina

Náboženství

Šamanismus, Pravoslavná církev

Něnecká rodina

Něnci (rusky: Ненцы) jsou malá etnická skupina v Rusku. V roce 2002 se k této národnosti přihlásilo 41 302 lidí. V širším smyslu sem patří i Enci. Starší název pro Něnce žijící u Obu je Samojedi/Samodijci (slovo má ale i jiné významy, viz heslo Samojedi) a pro Něnce žijící u Jeniseje je Jurakové. K prvním kontaktům mezi Něnci a Rusy došlo už na konci 11. století, ale k intenzivnším stykům došlo až v důsledku ruské koloniazce Sibiře a severu v 16. století, kdy Rusové na území Něnců začali stavět pevnosti (např. Obdorsk, Surgut, Mangazeja, Turuchansk) a vybírat daně..

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Něnci tradičně obývají severozápad Sibiře a nejzazší severovýchod evropského Ruska od poloostrova Jamalu po poloostrov Tajmyr. Malá část Něnců žije i na souostroví Nová země.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Podle způsobu života se Něnci dělí na tundrové Něnce, jižchž je většina a menší skupinu lesních Něnců, žijících na dolním Obu. Tundorví Něnci byli tradičně kočovnými pastevci sobů, případně lovci divokých sobů, naproti tomu pro lesní Něnce měl větší význam lov kožešinové zvěře a rybolov. Při chovu sobů Něnci používají pastevecké psy, sobí laně se většinou nedojí a sobi nejsou nikdy používáni k jízdě.

Obydlí[editovat | editovat zdroj]

Tradičním obydlím je kuželovitý stan čum (něnecky mja), v létě pokrytý pláštěm z březové kůry (nebo v současné době i celtou) a v zimě sobími kožešinami. Dalším druhem staveb jsou zásobárny na kůlech, do nichž se ukládá jídlo (zejména sušené maso a ryby), ale i kožešiny.

Oděv[editovat | editovat zdroj]

Tradiční oděv se nazývá malica a je to dlouhá bunda z jedné nebo dvou vrstev sobí kožešiny, často s přišitou kapucí. K ní se nosily kožené kalhoty a kožené nebo kožešinové boty (torbazy nebo pimy), které se často šily z kožešiny sobích nohou nebo z kůže tuleňů a medvědů. Do nich se v zimě pro lepší tepelnou izolaci nosily vložky z mechu nebo sena. Oděv měl u obou pohlaví podobný střih. Zejména ženský oděv byl bohatě zdobený nášivkami z jinak zbarvených kožešin, někdy i měděným kováním, kousky perleti nebo skleněnými korálky. Dnes jej Něnci nosí už pouze v zimním období, v létě dávají přednost evropskému oděvu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravním prostředkem jsou saně zvané narty tažené soby, na nichž v minulosti jezdili po bažinaté tundře i v létě. Lovci, zejména u lesních něnců, jezdili v zimě na lyžích, které mohly být podbité "tuleními" pásy (častěji ale ze sobí kožešiny) - choba lamba nebo celodřevěné pjaj lamba. V blízkosti řek vyráběli Něnci také dlabané loďky.

Strava a kychyně[editovat | editovat zdroj]

Základní potravinou Něnců je sobí maso, které se jí syrové, mražené, vařené nebo sušené. Dále se jedí vnitřnosti, krev, tuk, ryby. Rostlinnou stravu zastupují hlavně bobule, případně oddenky, výhodny a nať tundrových rostlin, jako je krvavec toten, mochna nebo lžičník. Pod vlivem Rusů se Něnci naučili péct placky a pít čaj. Těsto na placky bývá často rozdělné sobí krvní a tukem či mozkem.

Náboženství a tradice[editovat | editovat zdroj]

Tradičním náboženstvím byl šamanismus, založený na dualistické kosmologii. Nejvyššími božstvy jsou dobrý nebeský bůh Num a jeho syn, zlý vládce podzemního světa Nga. Uctívaná byla také Ja Nebia, bohyně země, plodnosti a žen. Mimoto uctívají i různé dobré (Tadebciu) a zlé (Ngyleka) místní duchy. Bohům a duchům přinášeli oběti, někdy i rvavé ve formě sobů. Od 19. století byli vystaveni christianizaci, ujal se u nich především kult svatého Mikuláše, jehož dodnes uctívají, často zároveň s původními duchy. Šamani byli zpravidla muži. Stejně jako jinde na Sibiři, používají rámový buben - penzer, který však nebývá zdobený malbou. Šamanský plášť nebyl tak významný jako např. u Evenků a Jakutů, nejdůležitější součástí šamanského oděvu je čepice s kovovými zdobami, často ve tvaru paroží. Mezi uctívaná zvířata patřil sob, orel, u lesních Něnců především medvěd hnědý.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Július Satinský v jedné ze svých knih polemizoval o tom, či jsou Slováci málo známí ve světě. Napsal: „Vedia o nás málo ? A čo vie svet napríklad o takých Nencoch ?“ Snaživá korektorka větu opravila na: „A čo vie svet napríklad o takých Nemcoch ?“ [zdroj?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nenci na slovenské Wikipedii.