Aleuti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aleuti
Unangan
Matka s dítětem na ostrově Attu (1944)
Matka s dítětem na ostrově Attu (1944)
Populace
17 000 – 18 000
Země s významnou populací
USA USA
Rusko Ruská federace
Jazyk(y)

angličtina, ruština, aleutština

Náboženství

šamanismus, pravoslavná církev

Příbuzné národy

Eskymáci

tradiční aleutské lovecké pokrývky hlavy

Aleuti (vlastním jménem Unangan či Unanga, což znamená Pobřežní lidé) jsou obyvatelé Aleutských ostrovů a Aljašky v USA a Komandorských ostrovů (Kamčatský kraj) Ruské federace.

Etnonymum[editovat | editovat zdroj]

Aleuti sami sebe nazývají slovem Unangan, či Unanga (rusky: унанган), což znamená pobřežní lidé či jednoduše pobřeží. Existuje mnoho teorií vzniku slova Aleuti (rusky: Алеуты; anglicky: Aleut). Soudí se že slovo Aleut je odvozeno z aleutského slova allíthuh znamenající komunita.[1] Druhá teorie praví že je jako Aleuty pojmenovali ruští obchodníci s kožešinami v polovině 18. století [2] kteří toto označení přejali z čukčského slova pro ostrov – aliat.[3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

USA[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce Aleutů (okolo 17 000 lidí) žije na území USA. Původní oblast rozšíření Aleutů zahrnuje Aleutské ostrovy, Pribilolovy ostrovy a západní část Aljašského poloostrova (jihozápadní Aljaška). Největší aleutská komunita žije na Pribilovových ostrovech – na ostrově Svatého Pavla (768 Aleutů) a Svatého Jiří (184 Aleutů).[4]

Ruská federace[editovat | editovat zdroj]

Asi 540 Aleutů žije na území Ruské federace. Většina žije na Komandorských ostrovech (součást Kamčatské oblasti), na Beringově ostrově v jediné osadě Nikolskoje. Zde působí dva folklorní aleutské taneční soubory – Unangan a Čijan.[5] Několik Aleutů také žije v Moskvě, Petrohradu a v Přímořském kraji.[6]

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Aleutština.

Aleutština je jazyk patřící do aleutské větve eskymácko-aleutských jazyků. Celkem má asi 490 mluvčích, 300 v USA a 190 v Ruské federaci.[7] Hlavními nářečními skupinami jsou východní aleutština, atkanština a západní attuanština (dnes vymřelá). Na všech nářečích je zřetelný lexikální vliv ruštiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Soudí se že Aleuti poprvé přišli na Aleutské ostrovy z pobřeží severovýchodní Asie či z Aljašky nejdříve před 3000 lety. Nejnovější výzkumy ukazují, že Aleuti přišli na Aleutské ostrovy podstatně dříve. Ještě v době kdy byla Asie a Amerika spojena tzv. Beringovou šíjí, nejpozději před 10 000 – 12 000 lety. [1]

Kontakt s Rusy se datuje od poloviny 18. století. Poprvé se setkali s ruskými obchodníky s kožešinami kteří je využívali pro jejich schopnosti v lovu mořských savců a kožešinové zvěře. Rusové zapříčinili úpadek tradiční aleutské kultury. Aleuti se často dostali do otroctví nebo podlehli epidemiím (chřipka, neštovice) které zde rozšířili Rusové.[2] Také byli nuceni přijmout křesťanství a podrobit se ruskému vlivu. V roce 1825 bylo Rusy násilně přesídleno mnoho Aleutů ze své původní domoviny na pusté Komandorské ostrovy. 17 aleutských rodin se mělo věnovat lovu mořských vyder na Beringově ostrově. Jejich potomci zde žijí dodnes. [1]

Během dob Sovětského svazu byli ruští Aleuti přesídleni na Beringův ostrov do vesnice Nikolskoje kde pracovali v sovchozech. Mezi Aleuty se velmi rozšířil alkoholismus.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Kontakt s Rusy velmi negativně poznamenal tradiční aleutské náboženství, což má za následek to, že dnes víme poměrně málo o této tradiční víře. Ta byla animistická s prvky uctívání duchů zvířat. Náboženské obřady se tradičně konaly v zimě. Lidé se bavili a uctívali předky a duchy přírody tancem, zpěvem, bubnováním a nošením masek.

Šamani tradičně hovořili s duchy, věštili, zajišťovali úspěch při lovu nebo v boji a léčili nemocné. Aleuti měli rozsáhlé znalosti v tradiční léčbě. Lidská těla zpodobňovali s těly mořských savců a díky tomu mohli například určovat některé příčiny úmrtí. Nemoci byly tradičně léčeny duchovními i praktickými postupy, například pouštění žilou nebo formou akupunktury. [3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c THE ALEUTS [online]. The Red Book of the Peoples of the Russian Empire, [cit. 2010-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b YOUNG, Lucian. Unangan (Aleuts) [online]. Minnesota State University, [cit. 2010-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b VELTRE, Douglas W.. Aleut [online]. Everyculture, [cit. 2010-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CORBETT, Helen D.; SWIBOLD, Susanne M.. The Aleuts of the Pribilof Islands, Alaska. [online]. The Amiq Institute, [cit. 2010-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Komandorské ostrovy [online]. narod.ru, [cit. 2010-10-17]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Sčítání obyvatelstva Ruské federace 2002 [online]. Celoruské sčítání obyvatelstva 2002, 2002, [cit. 2010-08-22]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Aleut [online]. Ethnologue.com, [cit. 2010-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Video[editovat | editovat zdroj]