Evenkové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evenkové
evencký muž
Populace
přibližně 67 000
Země s významnou populací
Rusko Ruská federace 35 527 (2002)
China Čína 30 505 (2000)
Mongolsko Mongolsko
Jazyk(y)

ruština, evenkština

Náboženství

šamanismus, pravoslaví, lamaismus

Evenkský dřevěný čum; z etnografického muzea v Ulan Ude (Burjatsko)
Země předků Evenků – severovýchodní Čína (Mandžusko)

Evenkové (rusky Эвенки, Evenki), též zvaní Tunguzové, jsou z části kočovný národ čítající asi 67 000 osob (2009) v Rusku, Číně a Mongolsku. Žijí na střední a východní Sibiři, hlavně mezi řekami Jenisej a Lena, ale i kolem Amuru a Ochotského moře a na Sachalinu. Nejvíce jich je soustředěno v bývalém Evenckém autonomním okruhu, od roku 2007 součásti Krasnojarského kraje. Zhruba polovina Evenků žije v Číně, malá část i v Mongolsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Evenkové pravděpodobně pochází z povodí Amuru. Za jejich předky jsou obvykle považováni Džürčeni kteří během 7.–12. století obývali povodí Amuru a Ussuri, kde se živili chovem dobytka a prasat, pěstováním pšenice a prosa. Rovněž obchodovali s Čínou – prodávali říční perly, ženšen a kožešiny. V 8. století vzniklo džürčenské království Bochaj, kterému vládl kníže Njanchao. Ve 12. století bylo však toto království zničeno Čingischánem a jen nepatrná část obyvatelstva přežila. V souvislosti s Čingischánovým tažením došlo k pohybu obyvatel žijících v povodí Amuru. Některé rody se dostaly severněji – na Sibiř.

Za sovětské éry v Rusku byli Evenkové nuceni se vzdát svého tradičního způsobu života a pracovat na státních farmách. Sovětská vláda potlačovala jazyk a většinu tradic.

Dnešní situace[editovat | editovat zdroj]

Stále silněji se u Evenků projevuje alkoholismus a na území Ruska asimilace s Rusy.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Hovoří evenkštinou z tunguzo-mandžuské skupiny altajské jazykové rodiny (vzdáleně příbuzná mongolštině). Ovšem více než dvě třetiny populace hovoří dnes spíš rusky nebo čínsky.

Náboženství a mytologie[editovat | editovat zdroj]

Z jejich jazyka se vžilo do mezinárodního povědomí hlavně slovo šaman – dodnes si většinou udržují tradiční šamanistické náboženství. Nejvyšší evenský bůh se nazývá Ekšarí – bůh tajgy. Mezi další důležitá božstva patří Dilačasluneční božstvo.

Evenkové věří, že dříve zde byla pouze voda, země málo a člověk neměl kde kočovat. Mamut jménem Cheli se rozhodl člověku pomoc a svými kly vytáhl z vody velký kus země, na kterém se usídlili všichni lidé.

Tradiční způsob života[editovat | editovat zdroj]

Evenky můžeme rozdělit podle tradičního způsobu života na tři druhy Evenků:

  • Evenkové jižní (Mongolsko, Čína) – tito Evenkové se tradičně živí chovem koní, skotu, velbloudů, ovcí a koz. Tradičním obydlím je jurta (podobná mongolské).
  • Evenkové východní (Čína, Rusko) – kočují podél řek. Chovají koně a krávy. Také se živí lovem, rybolovem a zemědělstvím.
  • Evenkové severní (Rusko) – tradičně kočovným chovem sobů, dále pak lovem, rybolovem a sběračstvím. Tradičním obydlím je čum – kuželovitý stan s dřevěnou konstrukcí potažený kůžemi nebo kůrou.

Folklór[editovat | editovat zdroj]

Mezi folklór řadíme ústní tradice (písně, příběhy), tradiční odívání, tradiční kuchyni a jiné. Evenkové mají folklór podobný hlavně folklóru etnických skupin Sibiře tunguzo-mandžuské jazykové větve altajské rodiny – Evenové, Oročové, Nanajci.

Hudební a taneční tradice[editovat | editovat zdroj]

K důležitým prvkům evenckého folklóru patří zpěv, při kterémž se napodobují zvuky zvířat (hlavně ptáků) a kruhové tance. Kruhové tance, tzv. chora spočívají v tom, že lidé v kruhu tancují rychleji nebo pomaleji podle rychlosti písně, kterou zpívají. Zde je evencká píseň:

Slyším hlas,
matčin hlas.
Zas dělám svůj první luk.
Ve svistu šípů v boru sosnovým.
Zpívám písně a brusinky jím.
Ó Ekšarí
Dětství je pryč.
Teď jenom sám, u ohně
se psy sedávám.
Ó Ekšarí.

— Bagdarína (tuto evenckou píseň přeložila Pavlína Brzáková)

Tradiční kuchyně[editovat | editovat zdroj]

Mezi nejdůležitější složky evencké kuchyně patří produkty ze soba, tedy maso, mléko a vnitřnosti. Kromě masa ze sobů používají Evenkové maso z ryb a jiných zvířat žijících v tajze. Evenkové konzervují maso tak, že ho usuší. Usušené a na plátky nakrájené maso se nazývá chulikta. Chybějící vitamíny Evenkové doplňují různými lesními plody, jako například brusinkami. K dalším tradičním pokrmům evencké kuchyně patří óma – chlebová placka z nekvašeného těsta. K tradiční nápojům patří sobí mléko a brága (kvas) – nízkoalkoholický nápoj z cukru, vody a chlebového droždí.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]