Džürčeni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Území obývaná Džürčeny
Nurhači

Džürčeni (neboli Džurdženi; anglicky Jurchens, rusky Чжурчжэни) je historické označení pro tunguzská etnika obývající severovýchodní Čínu. Džürčeni jsou předchůdci dnešních Mandžuů a jiných tunguzských národů (Evenků, Nanajců, Ulčů).

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Džürčeni obývali povodí Amuru a Ussuri – přesněji část dnešní severovýchodní Číny (Mandžusko) a Přímořského kraje v Rusku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V 8. století vzniklo džürčenské království Bochaj, kterému vládl kníže Njanchao. Džürčeni udržovali obchodní styky s Čínou a Koreou – prodávali ženšen, říční perly a sobolí kožešiny. Kupovali kovové věci, nádobí a drahocenné hedvábné tkaniny. Avšak v porovnání s těmito zeměmi byly džürčenské kraje považované za barbarské.

Ve 12. století byli Džürčeni poraženi Čingischánem a rozpadli se na mnoho kmenů, z nichž se některé dostaly až na Sibiř (předchůdci dnešních Evenků). Koncem 16. století v Mandžusku Nurhači sjednotil část džürčenských kmenů, které se začaly nazývat Mandžuové.

Tradiční způsob života[editovat | editovat zdroj]

Džürčeni se hlavně živili zemědělstvím – chovem dobytka, vepřů, pěstováním pšenice a prosa. Kromě něho se živili sběračstvím (sběr ženšenu), lovem (hlavně kožešinových zvířat), rybolovem, ale také těžbou soli.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]