Dolgani

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolgani
долган, тыа-кихи
dolganský pastevec se soby
Populace
7,261 (2002) [1]
Země s významnou populací
Rusko Ruská federace
Jazyk(y)

Ruština, Dolganština

Náboženství

Šamanismus, Pravoslavná církev

Příbuzné národy

Jakuti, Evenkové

Dolgani (rusky Долганы, vlastním jménem долган (Dolgan), тыа-кихи (Tya-kichi)) jsou kočovný národ čítající asi 7 200 příslušníků žijící na Sibiři v Krasnojarském kraji (poloostrov Tajmyr) a v republice Sacha. Dnes většina hovoří ruštinou, ale původním jazykem je altajský jazyk turkické větve – dolganština.

Dolgani jsou pravděpodobně nejmladším arktickým národem. Zformovali se během 19. stol. a začátku 20 stol. z několika evenckých, jakutských a samojedských (Něnci, Enci) rodů které následně přijaly dialekt jakutštiny.[2] Dolgani se tradičně živili lovem a kočovným pastevectvím sobů. Během období Sovětského svazu byli nuceni žít usedle v kolchozech.

Dříve Dolgani praktikovali šamanismus a animistickou víru v různé duchy které dělili, stejně jako příbuzní Jakuti, do třech kategorií: Ičchi – neviditelní duchové kteří nemohli obývat žádné objekty, Ajyy – dobré duchy nebes a Abaasy – zlé duchy obývající podsvětí. Šamani (oijun) kteří s těmito duchy komunikovali, existovali snad v každé kočovné skupině. Šamani nosili rituální oděvy a při obřadech používali buben.[3]

Jejich tradiční způsob života je založen na chovu sobů, lovu a rybolovu. Pastevci tradičně kočují na jaře na sever, a na podzim na jih. Dolganští pastevci tradičně žijí v kuželovitých stanech (čumech), nebo v balocích. Balok je malá bouda postavená na saních, proto může být tažená soby.[3]

Dolganský folklór se v mnohém podobá jakutskému. Velký význam má hrdinský epos podobný jakutskému Oloncho. Dolganský folklór má velmi výraznou magickou funkci. Například v době epidemií zpívali Dolgani jenom oloncho s dobrým koncem, před lovem se pak nezpívá vůbec aby se zvěř nevyplašila. Dolgani dlouho nerozeznávali přesně rozdíly mezi myšlenkou a skutečností – například když je Dolgan na lovu a myslí na zvíře, zacpe si ústa trávou aby zvíře v jeho myšlenkách neuniklo a nevarovalo skutečné zvíře.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sčítání obyvatelstva Ruské federace 2002 (rusky)
  2. Britannica online encyclopedia - Dolgan (people) (anglicky)
  3. a b ArcticPhoto - Facts (Dolgans) (anglicky)
  4. VOSKOBOJNIKOV, M.G.; MENOVŠČIKOV, G.A.. Pohádky sibiřských lovců. Moskva - Leningrad : Gosudarstvennoje izdatělstvo chudožestvenoj literatury, 1951. S. 405.