Jakutština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jakutština
Rozšíření: Rusko

Počet mluvčích:

363 000

Klasifikace:

Písmo: cyrilice
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk: Sacha (Rusko)
Kódy
ISO 639-1:
---
sah (B) není (T)
ISO 639-3: sah
SIL: sah
Wikipedie
sah.wikipedia.org
Rozšíření jakutštiny (tmavší modrá)

Jakutština (také sacha, sašština, jakutsky Саха тыла, Sacha tyla) je turkický jazyk, ktejímž hovoří sibiřské etnikum Jakutů (neboli Sachů, jak si sami říkají). Je úředním jazykem (spolu s ruštinou) v sibiřské republice Sacha. Jakutština patří spolu s blízce příbuznou dolganštinou mezi severní jazyky sibiřské větve turkických jazyků, má nicméně značnou část slovní zásoby mongolského, tunguzského, jukagirského nebo neidentifikovaného původu. Nedentifikovaná slova byla zřejmě v minulosti přejata z paleosibiřských jazyků a přizpůsobena jakuttské výslovnosti.[1]

Písmo a fonetika[editovat | editovat zdroj]

Jakutská tradiční společnost před příchodem Rusů neznala písmo. Od konce 19. stol. je jakutština zapisována cyrilicí, která byla obohacena o pět speciálních znaků Ҕҕ, (výslovnost mezi g a ch), Ҥҥ, (ŋ nebo ng) Өө, (ö) Һһ, Үү (ü) a dvě kombinace Дь дь (znělá palatála, výclovnost mezi ď a dž), Нь нь (jako české ň). Ve 20. letech 20. stol. byla jakutština krátce zapisována latinkou. Jakutština rozlišuje dlouhé a krátké vokály, délka se značí zdvojením vokálu, dále má diftongy, které jsou vždy dlouhé. Typická je vokalická harmonie, což znamená, že se v jednom slově mohou vyskytovat jen vokály přední nebo zadní.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

U jmen rozlišuje jakutština osm pádů a dvě čísla, ale nerozlišuje kategorii rodu ani životnosti. Slovesný systém jakutštiny je neobyčejně komplikovaný, rozlišuje se ďada participií i určitých slovesných tvarů. Slovesných časů je devět, z toho sedm minulých, slovesných způsobů je známo 12, většinou různé typy optativů a konjunktivů. Jakutština je aglutinační jazyk, deklinace a konjugace se provádí připojováním sufixů. Každý sufix má jen jeden význam, proto dochází k řetězení sufixů. Z neohebných slovních druhů je charakteristické velké množství citoslovcí a ideofonů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Харитонов Л. Н. Самоучитель якутского языка. Якутск, 1987, с. 4 a dále.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]