Meschetští Turci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Meschetští Turci
Ahıska Türkleri
Vlajka Meschetských Turků
Vlajka Meschetských Turků
Populace
celkově 350,000-400,000 (2006 akademický odhad) [1] 600,000 (2011 akademický odhad) [2] současní odhady: 500000 [3][4]

na 600000 [5]

Země s významnou populací
Flag of Georgia.svg Gruzie 600-1,000 [1]
Kazakhstan Kazachstán 150,000 [1]
Ázerbájdžán Ázerbájdžán 90,000-110,000 [1]
Russia Rusko 70,000-90,000 [1]
Kyrgyzstan Kyrgyzstán 50,000 [1]
Turkey Turecko 40,000 [1]
Uzbekistan Uzbekistán 15,000 [1]
Ukrajina Ukrajina 10,000 [1]
United States USA 9,000 [1]
Jazyk(y)

východoanatolská turečtina (dialekt Torki),
turečtina, ruština, gruzínština

Náboženství

sunnitský islám, ší'itský islám

Příbuzné národy

Oghuzové

Meschetští Turci, Mescheti Turci nebo Achalciche - Ahıska Turci, (vlastním jazykem a turecky Türk, Ahıska Türkleri, Mesheti Türkleri, ázerbájdžánsky Ahısqa türkləri [6][7][8][9] gruzínsky თურქი მესხები → T'urk'i Meskhebi) jsou etničtí Turci původně obývající historickou zemi Meschetii v kraji Samcche-Džavachetie v jižní Gruzií, podél hranice s Tureckem. Mateřské nářečí Ahıska Turků se pohybuje v rozmezí tureckého a ázerbájdžánského jazyka. Patří do skupiny západoturkických jazyků, podskupiny „Šahz“, také nazývaných „Turkic-i Kadim“, západní Oghuzské větvě makrojazyků - jižní Torki jazyky [1]. Většina jsou přívrženci větve sunnitského islámu, ale jsou mezi nimi také ší'ité [1].

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historická oblast Meschetie v Gruzii

Ačkoli se turecké kmeny usadili v Meschetské oblasti již v jedenáctém a dvanáctém století, [1] turecká přítomnost v Meschetii začala osmanským výbojem roku 1578. [1] V důsledku nucených deportací během druhé světové války (září - listopad 1944), největší počet tohoto etnika žije v Kazachstánu, a také v sousedícím Ázerbájdžánu. Ostatní jsou rozptýlení ve všech republikách bývalého SSSR, v Turecku a USA. Podle sčítání lidu v roku 1989, bylo v SSSR 207,500 Ahıska Turků, ale skutečný počet se odhaduje přibližně na 400,000. [10]

Hledání vysvětlení deportace Ahıska Turků je podle jedné z teorií následovné: je obecně přijato že Stalin měl "vyčistit" turecko-sovětskou hranici od "sovětských Turků" kteří byly v jeho očích nespolehliví. Podobně jako Krymské Tataty a Čečence je obviňoval z kolaborace s Němci.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Jejich jazyk někteří lingvisté považují za dialekt turečtiny který pochází z oblastí Karsu, Ardahanu a Artvinu [1]. někteří, za východoanatolskou turečtinu. Také obsahuje množství cizích slovních výpůjček které přebíral z jazyků (včetně ázerbájdžánštiny, gruzínštiny, kazaštiny, kyrgyzštiny, ruštiny a uzbečtiny), s kterými Ahıska Turci byli v kontaktu v průběhu ruské a sovětské nadvlády [1].

[11] [12].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p AYDINGÜN, Ayşegül: HARDING, Çiğdem Balım: HOOVER, Matthew: KUZNETSOV, Igor: SWERDLOW, Steve. Meskhetian Turks [V. Introduction to their History, Culture, and Resettelment Experiences]. Washington, DC 20016-1859 : Center for Applied Linguistics, 2006. 2006. S. 1, 13, 14, 13, 23, 15. (anglicky) 
  2. SEFEROV, Rehman & AKIŞ Ayhan. Sovyet Döneminden Günümüze Ahıska Türklerinin Yasadıkları Cografyaya Göçlerle Birlikte Genel Bir Bakıs. [s.l.] : Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 2011. 411 s. 2011. S. 393. (turecky) 
  3. KANBOLAT, Hasan. Historic Meskhetian Turk documents destroyed [V. Todays Zaman]. Istanbul : Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 15 srpen 2011. 21 únor 2012. (anglicky) 
  4. KANBOLAT, Hasan. Return of Meskhetian Turks to Georgia delayed [V. Todays Zaman]. Istanbul : Türkiyat Araştırmaları Dergisi, 7 duben 2009. 21 únor 2012. (anglicky) 
  5. KANBOLAT, Hasan. ATAA and ATA-SC Visit Ahiska Turks in Los Angeles [V. Todays Zaman]. Istanbul : Assembly of Turkish American Associations, 5 únor 2008. 21 únor 2012. (anglicky) 
  6. MƏMMƏDLI, Şurəddin. Paralanmış Borçalı... və ya Ermənilər 1918-də Borçalının güney qismini işğal etmişlər. [s.l.] : [s.n.], 1991. . (ázerbájdžánsky) 
  7. VALEHOĞLU (HACIYEV), Fahri. Gürcistan Coğrafyasında Eski Türkler: Buntürklerden Karakalpaklara [V. I. Uluslararası Uzak Asya’dan Ön Asya’ya Eski Türkçe Bilgi Söleni]. Afyonkarahisar : [s.n.], 2009. 18-20 Kasım 2009. (ázerbájdžánsky) 
  8. Gürcüstanda repatriant qanunu dəfn olundu. [s.l.] : [s.n.]. . (ázerbájdžánsky) 
  9. Quzey Qafqazda Ahısqa Türkləri üçün yeni problemlər [V. Tezadlar]. [s.l.] : İctimai Siyasi qəzet, 2011. . (ázerbájdžánsky) 
  10. TISKOV, V. A. & ALEKSANDROV V. A.. Narody Rossii: entsiklopedija. Moskva : Bolšaja Rossijskaja Entsiklopedija, 1994. 479 s. 2013-09-14. ISBN 5-85270-082-7. S. 342. (rusky) 
  11. Dokumentace pro ISO 639 identifikátor: aze dostupné online
  12. MultiTree: Digitální knihovna jazykových vztahů The Karapapakh Dialect of South Azerbaijani (dostupné online)

Související články[editovat | editovat zdroj]