Uzbečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Uzbečtina (O‘zbek, Ўзбек, أۇزبېك)
Rozšíření: Uzbekistán, Afghánistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Turkmenistán, Tádžikistán, Turecko, Čína, Rusko, USA

Počet mluvčích:

23,5 nebo 18,5 milionu

Klasifikace:

{{{Klasifikace}}}

Písmo: Latinka, cyrilice a arabské písmo
Postavení
Regulátor: Není
Úřední jazyk: Uzbekistán
Kódy
ISO 639-1: uz
---
uzb (B) uzb (T)
SIL: UZ
Wikipedie
uz.wikipedia.org

Uzbečtina (uzbecky Oʻzbekcha) – je západoturkický jazyk, který je oficiálním jazykem Uzbekistánu, ale mluví se jí i v okolních státech. Údaje hovořící o počtu mluvčích se rozcházejí. Podle všeobecného sčítání z roku 1989 uzbecký jazyk na území bývalého SSSR používalo asi 16,7 mil. osob. Kromě Uzbekistánu je uzbečtina užívaná hlavně v Afganistánu, kde se počet uživatelů odhaduje na asi 1,2-1,4 mil. osob. Uzbeci jsou i v sousedních republikách středoasijských - v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, asijské části Ruska, v Turkmenistánu, ale i v Číně. Poměrně nevelká seskupení uzbeckých emigrantů se nacházejí v Austrálii, Izraeli, Německu, Turecku, na Ukrajině i v USA.

Pro uzbečtinu je velmi charakteristická nepřítomnost vokalické harmonie , tak typická pro jiné turkické jazyky. Ve fonetice, gramatice a lexice se projevují velmi silné vlivy perštiny, v lexice jsou také četné výpůjčky arabské (starší) a také ruské (novější).

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Uzbečtina spolu s ostatními turkickými jazyky je aglutinační jazyk, používá sestavování slov, s prvky analytiky (kolem 30 hlásek slouží k tvoření analytických hláskových výrazů s různými významy, u jmen se analytické výrazy (formy) tvoří pomocí přípon ).

Na rozdíl od většiny ostatních turkických jazyků nemá uzbecká morfologie charakteristickou variantnost přípon jako důsledek vokálového harmonismu.

Nemá kategorii rodu a tím ani větnou shodu v rodu, pádu ani čísle. Platí shoda v osobě, ne v čísle sloves.

Uzbečtina má 6 pádů:

  • nominativ - bez příznaku
  • genitiv - přípona -ning na přívlastku
  • dativ - přípona -ga prvotně na objektu
  • akuzativ - přípona -ni
  • lokál - přípona -da (místo nebo čas)
  • instrumentál - přípona -dan prvotně předmět, kterým probíhá děj

Podstatné jméno má příslušnost (přivlastnění) (izafet), tvořené pomocí přípon vyznačujícími osobu činitele:

  • kitob — kniha,
    • kitobim — moje kniha,
    • kitobing — tvá kniha,
    • kitobi — jeho, její kniha;
  • uka — bratr,
    • ukam — můj bratr,
    • ukang — tvůj bratr,
    • ukasi — jeho, její bratr;
  • o‘zbek— Uzbek,
    • til — jazyk,
    • o‘zbek tili — uzbecký jazyk (uzbečtina).

Uzbecké písmo[editovat | editovat zdroj]

Uzbečtina se tradičně zapisovala arabským písmem, od roku 1927 latinkou, od r. 1940 (v době Uzbecké SSR pak cyrilicí. Od roku 1992 oficiálním písmem je písmo založené na anglické latince (se spřežkami "ch", "sh", znakem "j" pro hlásku ʤ a "i" pro i i pro ɨ), ale používá se ještě i cyrilice. Uzbecké obyvatelstvo v Číně a v Afganistánu používá písmo arabské. Nejčastěji se zapisuje latinkou:

Arabské Cyrilice Latinka Výslovnost IPA
ﺍ, ه А а A a a, æ
Б б B b b
چ Ч ч Ch ch ʧ
Д д D d d
Е е E e ɛ, e
Ф ф F f f
گ Г г G g ɡ
Ғ ғ G' g' ɣ
ﺡ, ﻩ Ҳ ҳ H h h
ی И и I i i, ɨ, ɪ
ﺝ, ژ Ж ж J j ʤ, ʒ
К к K k k'
Қ қ Q q q
Л л L l l
М м M m m
Н н N n n
О о O o ɒ
Ў ў O' o' o, ø
پ П п P p p
Р р R r r
ﺙ, ﺱ, ﺹ С с S s s
Ш ш Sh sh ʃ
ﺕ, ﻁ Т т T t t
У у U u u, y
В в V v v, w
Х х X x x, χ
ی Й й Y y j
ﺫ, ﺯ, ﺽ, ﻅ З з Z z z
ء, ع Ъ ъ ' ʔ
  • Cyrylickým písmenům Ё ё, Ю ю, Я я odpovídají latinské Yo yo, Yu yu, Ya ya.
  • Cyrylickému písmenu Е е na začátku slova a po samohlásce odpovídá latinské Ye ye.
  • Cyrylickému písmenu Ц ц odpovídá latinské Ts ts (české "C" "c")nebo S s podle pozice ve slově.
  • Cyrylickému spřežceсҳ w odpovídá latinské s'h (české "č").
  • Cyrylickému písmenu Э э odpovídá latinské E e.

Fráze[editovat | editovat zdroj]

  • Dobrý den – Ассаламу алайкум (asalamu alajkum) (?)
  • Na shledanou – хайир (chajir)
  • Děkuji – рахмат (rachmat)
  • prosím (něco podávám) – мархамат (marchamat)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Język uzbecki na polské Wikipedii a Узбекский язык na ruské Wikipedii.

Externí zdroje[editovat | editovat zdroj]