Afšarština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Afšarština
(dialekt Torki)
Rozšíření: Afghánistán, Írán

Počet mluvčích:

cca 600 000

Klasifikace:

Písmo: persko-arabské písmo
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: az
---
aze (B) azj (T)
ISO 639-3: azb-afs
SIL: {{{SIL}}}
Wikipedie
az.wikipedia.org

Afšarština (dialekt Torki) je turkický oghuzský jazyk, kterým se mluví v částech Afghánistánu a Íránu, několik mluvčích je i v Sýrii a Turecku. Je považována za dialekt ázerbájdžánštiny, časem se však hranice mezi dialektem a původní řečí setřely (což je u turkických jazyků běžné).[1]

Afšarština se odlišuje velkým počtem slov přejatých z Darí (afghánská perština) a zaokrouhlování fonému /a/ do /ɒ/ jako v uzbečtině. Mnoho samohlásek, které se v ázerbájdžánštině zaokrouhlují, v afšarštině zaokrouhlené nejsou. Jako příklad může posloužit výraz pro 100 - jiz, v ázerbájdžánštině jyz.

Zařazení ázerbájdžánských jazyků[editovat | editovat zdroj]

zařazení Afšar jazyka
mateřský jazyk: ISO 639-1: az Ázerbájdžánština, a varianty: (oghuzské jazyky, jazyk Sonkori)
mateřská podskupina: ISO 639-2: aze (B) Torki, a varianty:
(jižní oghuzština, jižní ázerbájdžánština, jižní azerština, íránská turečtina, afghánská oghuzština)
primární dialekt: Afšar (dialekt Torki)
jazykový kód: ISO 639-3: azb-afs (B)

Turkofonní kmeny v Íránu jsou roztroušeny po mnoha regionech. Jejich usídlování v zemi začala s prvními nájezdy turkofonních národů a pokračovala v obdobích vlády Seldžuků, Mongolů, Tímúridů a Safíovců. Z různých důvodů, vládcové těchto dynastií přesouvali kmeny i do vzdálenějších částí Íránu: k zaměstnávání střežením hranic, rozdrobit, potrestat, odměnit nebo povzbudit je. Jedním z příkladů je nápadné rozptýlení kmene Afšarů na části které se nacházejí v Chorasánu, západním Ázerbájdžánu, Chúzistánu, Fársu a Kermánu.

Na jedné straně, je velmi obtížné stanovit jasnou hranici mezi východními dialekty „(anatolské) turečtiny“ a „ázerbájdžánštiny“, a na druhé straně, mezi ázerbájdžánštinou a „afšarskými dialekty“ nebo dokonce „chorásánskou turečtinou“. K dispozici je nepřeberné množství přechodných jevů u všech stylů oghuzštiny. Tak jednou z možností by mohlo být zařazení východoanatolských dialektů v rozmezí ázerbájdžánštiny. Nejvzdálenější z dialektů oghuzštiny je „turkmenština“. Proto všechny Oghuzské dialekty kromě turkmenského jsou v Íránu označované torkī a naproti tomu turkmenský dialekt je poněkud vhodně označován torkamā - ănī. Nicméně osobní formy predikátu ukazují jasné a zřejmě archaické rozdíly mezi těmito pěti skupinami.[2]

tabulka uspořádání Torki makrojazyků do tohoto pořadí
jazykový kód ISO 639-2: aze (B)
skupina dialektů Baharlu
jazykový kód ISO 639-3
skupina dialektů Tabriz
jazykový kód ISO 639-3
skupina dialektů Šahsavani
jazykový kód ISO 639-3
skupina dialektů Karapapach
jazykový kód ISO 639-3
1 Baharlu - (azb-bah),
* Chamseh, Chamsa - (azb-bah)
2 Nafar - (azb-naf)
3 Mokaddam - (azb-min)
4 Ajnallu, Inallu, Inanlu (azb-ajn)
1 Täbris - (azb-tab)
2 Afšarština, Afšari, Afsar - (azb-afs)
3 Bajat - (azb-bay)
4 Karagözlü - (azb-qar)
5 Kirkuk - (azb-kir)
6 Kars - (azb-kas)
7 Kádžár - (azb-qaj
1 Šáhseven - (azb-sha)
2 Pišagči - (azb-pis)
1 Karapapach (V.anat. turečtina) - (azb-kar)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Afshar language na anglické Wikipedii.

  1. Dokumentace pro ISO 639 identifikátor: aze dostupné online
  2. Doerfer, G. „Ein türkischer Dialekt aus der Gegend von Hamadān“, Acta Orientalia Hungarica 36, 1982, pp. 109-15. (nemecky)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroj[editovat | editovat zdroj]