Znělá postalveolární afrikáta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA 103 (135)
Znak IPA
Znak SAMPA dZ
zvuk Zvuková ukázka

Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , pro zdůraznění současné artikulace lze zapsat s ligaturou d͡ʒ, číselné označení IPA je 103 (135), ekvivalentním symbolem v SAMPA je dZ.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

  • Způsob artikulace: polotřená souhláska (afrikáta). Vytváří se současnou artikulací dvou hlásek - [d]/[ɟ] a [ʒ]. Nejprve se vytvoří krátká uzávěra (okluze), která je vzápětí uvolněna. Vzduch poté proudí úžinou (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum.
  • Místo artikulace: zadodásňová souhláska (postalveolára), částečně palatizovaná (palatizace). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a částečně i tvrdým patrem.
  • Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je t͡ʃ.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato hláska zaznamenává spřežkou , .

Jako samostatný foném se /dž/ v domácích slovech vyskytuje výjimečně, např. ve slově bán, obvykle se jedná o znělou realizaci (alofon) psaného /č/, např. ve slově čba. Jako d͡ʒ se může vyslovovat i spojení psaného /d/ a /ž/, např. ve slově Byov [ˈbɪ.d͡ʒof], v pečlivé výslovnosti se však obě hlásky raději vyslovují odděleně: [ˈbɪd.ʒof].

Nejčastěji se /dž/ používá při počeštěném psaní přejatých slov, např. džem, džez (angl. jam, jazz).

V jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]