Hlasivky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hlasivka
Laryngoskopický pohled na hlasivky
Laryngoskopický pohled na hlasivky
Hlasivky: vlevo je hlasivková štěrbina otevřená, na pravém obrázku při tvorbě hlasu
Hlasivky: vlevo je hlasivková štěrbina otevřená, na pravém obrázku při tvorbě hlasu
Latinsky plica vocalis
Gray's subject #236 1079
MeSH Vocal+Folds

Hlasivka je zúžená oblast hrtanu umožňující vznik hlasu. Samotné hlasivky pak tvoří párový hlasivkový sval, hlasivkový vaz a slizniční hlasivková řasa, napjaté mezi konvicovitou a štítnou chrupavkou. Vzduch, který při výdechu prochází hlasivkovou štěrbinou, může rozechvívat napjaté hlasivkové řasy, čímž vzniká hlas.[1]

Lékařský obor zabývající se zdravím hlasivek a hlasu se nazývá foniatrie.

Uložení[editovat | editovat zdroj]

Při pohledu z ústní dutiny jsou hlasivky vidět hned za hrtanovou příklopkou, která při polykání chrání vstup do hrtanu. Hlasivkové svaly a vazy se napínají mezi hlasivkovým výběžkem konvicovité chrupavky a zadním okrajem štítné chrupavky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hlasivkové řasy jsou velice pružné - samotný hlasivkový výběžek je tvořen elastickou chrupavkou, hlasivkový vaz, což je vlastně zesílená fibroelastická membrána hrtanu, je také z elastických vláken. Hlasivkový vaz slouží jako opora měkčím hlasivkovým řasám, které jsou tvořeny záhyby sliznice. Přirozené napětí vazů pak může být ovlivňováno vůlí - ke každému hlasivkovému vazu přiléhá příčně pruhovaný hlasivkový sval.

Mezi vazy se nachází hlasivková štěrbina (lat. rima glottidis), která má při dýchání tvar protáhlého, rovnoramenného trojúhelníku - při fonaci však napětí svalů způsobí, že se k sobě hlasivkové řasy po celé délce přiblíží.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČIHÁK, Radomír. Anatomie 2. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1988. ISBN 80-060-88.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]