Neznělá alveolopalatální frikativa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA 182
Znak IPA ɕ
Znak SAMPA s\
zvuk Zvuková ukázka

Neznělá alveolopalatální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɕ, číselné označení IPA je 182, ekvivalentním symbolem v SAMPA je s\.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: dásňopatrová souhláska (alveolopalatála). Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem a zároveň i tvrdým patrem. Přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru je těsnější než u ʃ.
  • Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je ʑ.
  • Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato hláska nevyskytuje.

V jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]

Polština[editovat | editovat zdroj]

V polštině je tato hláska zaznamenávána jako tzv. měkké Ś, ś (srovnej tvrdé sz [ʂ]). Vyslovuje se tak i psané /s/ před /i/: si [ɕi]. Ve skupinách sia, sie, sio, siu [ɕa, ɕɛ, ɕɔ, ɕu] se /i/ nevyslovuje, ale měkčí předchozí /s/.

Švédština[editovat | editovat zdroj]

V některých švédských nářečích se takto vyslovuje psané tj, kj, též k před předními samohláskami. V některých nářečích se vyslovuje afrikované [tɕ]. (V učebnicích a slovnících se často pro zjednodušení poněkud nepřesně uvádí výslovnost [č]).