Východoslovenské nářečí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Východoslovenské nářečí (jiné názvy: Východoslovenský dialekt ,makroareál východoslovenských nářečí, východní Slovenština, východoslovenština, východniarčina) je jeden ze tří hlavních nářečních celků slovenštiny. Těmito nářečími se mluví na území bývalých žup Spišská župa, Šarišská župa, Zemplínska župa, Abovská župa a na území části Užské župy. Používají je i někteří Dolnozemští Slováci.

Historicky na základě těchto nářečí vznikla kulturní východoslovenština.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Základní znaky jsou zejména:[1][2]

  • přízvuk na předposlední slabice slova (kromě toho doprovázen charakteristickou intonací)
  • dlouhé samohlásky neexistují (volame, brazda, luka)
  • slabiky ro-, lo-na začátku některých starých slovanských slov, podobně jako při západoslovenských nářečích (rokita, lokec)
  • samohláska e (vzácněji jiná samohláska) místo původních jerov a vkladních samohlásek (oves, chribet, ocec, von, viter)
  • samohláska e (v krátkých pozicích) resp. (i)a (v dlouhých pozicích) namísto původního nosního e (dześec, peta, častka, pamiatka)
  • samohláska u namísto ó, resp. později namísto ô (nuž, muj, hnuj, vuz)
  • místo slabičného r je ar/er, místo slabičného l je lu/ol (tvardi, śerco, slunko, molha)
  • místo ď, ť je c, dz (cicho, dzeci)
  • používají se měkké sykavky ś a ź (suśed, źima)
  • v širokém rozsahu se používají souhlásky ľ a ň
  • podstatná jména středního rodu měkkých vzorů jsou zakončeny na-o, podobně jako při západoslov. nářečích (poľo, ľico, vajco)
  • genitiv singulár všech podstatných jmen ženského rodu je na-i (od ženi, z dlaňi)
  • genitiv singulár podstatných jmen mužského rodu zakončených na a je na-i (od gazdi)
  • plurál všech podstatných jmen má následovně unifikované koncovky: v genitiv a lokále-och (v mestoch, z mestoch, od sinoch, o ženoch),v datíve -om (ženom), v inštrumentáli -ami (bratami)
  • lokál singulár adjektivního skloňování je na-im (o tim dobrim dzecku)
  • budoucí čas nedokonavých sloves se alternativní tvoří pomocí příčestí tvaru minulého času (budze robil/robila/robilo, popri: budze robic)
  • tvary pomocného slovesa být se často nahrazují osobním zájmenem, jak v ruštině (ja lačni, ti nevidzel - t.j. ja som hladný, ty si nevidel)
  • všechny základní číslovky, tj. i od 5 výše, se spojují s nominativem plurál počítaného objektu (dvacec koruni, pejc bačove)
  • více slov se používá pouze v těchto nářečích nebo pouze v těchto a západoslovenských nářečích (např. čistě jen do východoslovenských nářečí spadají slova hustka, hače, jarec, kuropka, ľenča, trimac, znac, zochabic, rucic a pod.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Východoslovenské nárečia na slovenské Wikipedii.

  1. Encyklopédia jazykovedy
  2. slovenské nárečia in: Malá encyklopédia Slovenska, 1987

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]