Neznělá retroflexní frikativa
 |
|
| Číslo IPA | 136 |
|---|---|
| Znak IPA | ʂ |
| Znak SAMPA | s` |
 Zvuková ukázka |
|
Neznělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʂ, číselné označení IPA je 136, ekvivalentním symbolem v SAMPA je s`.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
- Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa), patřící mezi sykavky. Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
- Místo artikulace: retroflexní souhláska. Úžina se vytváří mezi jazykem a dásňovým obloukem. Špička jazyka je obrácena směrem dozadu (dochází k prohnutí jazyka). Nedochází k přiblížení hřbetu jazyka k tvrdému patru jako u ʃ.
- Znělost: neznělá souhláska - při artikulaci jsou hlasivky v klidu. Znělým protějškem je ʐ.
- Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
- Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
- Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
V češtině [editovat]
V češtině se tato hláska nevyskytuje. Srovnej se /š/ [ʃ].
V jiných jazycích [editovat]
Polština [editovat]
V polštině je tato hláska zaznamenávána spřežkou jako tzv. tvrdé Sz, sz (srovnej měkké ś [ɕ]). Po této spřežce se nikdy nepíše měkké /i/.
Jiné slovanské jazyky [editovat]
Jako retroflexní se obvykle popisuje i slovenské Š, š nebo ruské Ш, ш, které se od českého /š/ liší.
Švédština [editovat]
Ve švédštině se takto vyslovuje psané rs. Tato skupina se nikdy nevyskytuje na začátku slova, avšak k výslovnosti této hlásky v hovorovém stylu dochází i při setkání písmen /r/ + /s/ na hranici slov, např. var så god [vɑ:ʂo:gu:(d)] (prosím, dosl. buď(te) tak dobrý/á).
