Znělá glotální frikativa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Obrázek znaku IPA
Číslo IPA 147
Znak IPA ɦ
Znak SAMPA h\
zvuk Zvuková ukázka

Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɦ, číselné označení IPA je 147, ekvivalentním symbolem v SAMPA je h\.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

  • Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
  • Místo artikulace: hlasivková souhláska (glotála). Úžina se vytváří v hlasivkách.
  • Znělost: znělá souhláska – při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je h.
  • Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
  • Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
  • Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině[editovat | editovat zdroj]

V češtině se tato zaznamenává hláska písmenem H, h.

Znělostní pár v češtině tvoří s neznělým velárním /ch/ [x], ačkoliv se každá hláska tvoří na jiném místě. Například tedy slovo vrh vyslovujeme [vr̩x].

V jiných jazycích[editovat | editovat zdroj]

Hláska zaznamenávaná v cizích jazycích písmenem /h/ se na rozdíl od češtiny častěji vyslovuje jako neznělá [h].

Slovanské jazyky[editovat | editovat zdroj]

Ve většině slovanských jazyků se [ɦ] nevyskytuje, místo něj zůstává původní [g]. Kromě češtiny je [ɦ] ještě ve slovenštině, kde se rovněž zapisuje písmenem H, h. Dále se vyskytuje v rusínštině a ukrajinštině, které používají cyrilici, v níž k zaznamenání této hlásky slouží písmeno Г, г (ve většině ostatních jazyků píšících cyrilicí značí toto písmeno hlásku [g]).