Staroturečtina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Staroturečtina také Orchonská turečtina[1] (Východní staroturečtina, Stará ujgurština) je nejstarší doložená forma turkičtiny, nalezená v Turkuckých a Ujgurských nápisech z doby mezi 7. - 13. stoletím.[2] Jedná se o nejstarší doložený člen jihovýchodní (Ujgurské) turkické větve, který existuje v současné Čagatajštině: Ujgurském a Západojugurském jazyce.

Staroturečtina je doložena v mnoha písmových variantách (skriptech), včetně Orchonsko-Jenisejských runiformních skriptech, Staroujgurského písma (forma sogdijského písma), bráhmí a manichejského písma.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

Zdroje staroturečtiny jsou rozděleny do tří skupin:

  • 7. - 10. století: orchonské nápisy v Mongolsku a Jenisejské pánvi (orchonská turečtina, nebo skutečná staroturečtina).[3]
  • 9. - 13. století: ujgurské rukopisy ze Sin-ťiangu, (stará ujgurština), v různých skriptech včetně bráhmí, manichejském, syrském a ujgurském písmu.[3]
  • 11. století: karachánidské rukopisy, většinou psané v arabském písmu (karachánidská turečtina). Karachánidská sbírka obsahuje 6 500 básní, Qutaδγu bilig "moudrost, která přináší štěstí", což je arabsko-turkický slovník a "přehled turkických dialektů" od Mahmúda Kašgarského. Tato větev je někdy nazývána jako středoturečtina.

Srovnání s dnešními turkickými jazyky[editovat | editovat zdroj]

Tabulka ukazuje výrazy čísel od 1 do 10 v 6 dněšních turkických jazycích v latinkovém přepisu.

číslo Staroturečtina Turečtina Tuvinština Kazaština Kaškajština[4] Krymčačtina[5]
1 Bir Bir Bir Bir Bir Bir
2 Eki İki İyi Yeki İki Eki
3 Üç Üç Üş Üş Üç Üç
4 Tört Dört Dört Tört Dört Dort
5 Beş Beş Beş Bes Beş Beş
6 Altı Altı Aldı Altı Altı Altı
7 Yeti Yedi Çedi Jeti Yedi Yedi
8 Sekiz Sekiz Ses Segiz Sekiz Sekiz
9 Tokuz Dokuz Tos Toğız Dokuz Tokuz
10 On On On On On On

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Wolfgang-Ekkehard Scharlipp Die frühen Türken in Zentralasien , S. 68f. - diese Benennung geht zurück auf Talat Tekin und auf Vilhelm Thomsen, dem Entzifferer der Orchon-Inschriften
  2. Prof. Dr. Muharrem Ergin, Türk Dil Bilgisi, Bayrak Basım/Yayım/Tanıtım, İstanbul, 2002, s. 14
  3. a b Scharlipp, Wolfgang (2005). Die alttürkische Literatur, p.11 ff. Verlag auf dem Ruffel, Engelschoff. ISBN 3-933847-14-1.
  4. Kaškajština je severoíránské nářečí blízké azerštině, jižní azerština
  5. Krymčačtina je jedno ze tří nářečí krymských Tatarů


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]