Bráhmí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Písmena písma bráhmí

Bráhmí je písmo používané v Indii nejméně od vlády krále Ašóky (273 až 232 př. n. l.), jehož nápisy jsou z větší části vytesány právě v bráhmí, z menší pak v písmu kháróšthí.[1] Předpokládá se, že bráhmí vzniklo ještě pár set let před Ašókou, ale písemné památky z této doby se nedochovaly. Z bráhmí se postupně vyvinula většina dnes používaných indických písem, s výjimkou písem založených na persko-arabské abecedě. Znalost samotného bráhmí postupně upadala, a když v polovině 14. století dillíský sultán objevil dva Ašókovy sloupy, nenašel mezi indickými učenci nikoho, kdo by dokázal nápisy na nich přečíst. Rozluštil ho znovu až v roce 1837 Angličan James Prinsep.

Ašókovy nápisy byly psány většinou středoindickými hovorovými dialekty, nazývanými prákrty. Písmo původně zachycovalo 32 souhlásek a 5 samohlásek Později bylo upraveno pro zápis sanskrtu přidáním znaků pro dvojhlásky „ai“ a „au“.

Vývoj od písma bráhmí k dnešním písmům postupoval ve dvou větvích, severoindické (kušánské bráhmí) a jihoindické. Jižní písma se začala oddělovat už v 5. století. Patří k nim i dnes již nepoužívané písmo grantha, které sloužilo na jihu především pro zápis sanskrtu. V jižní variantě se postupně většina tvarů zakulacuje, což je dobře vidět např. na dnešním telugském, kannadském nebo sinhálském písmu. Jakási patka, kterou se zakončuje v horní části většina telugských nebo kannadských písmen, přerostla v severní větvi do souvislé čáry, jako by všechna písmena byla zavěšena na jedné lince. Tak vypadá písmo dévanágarí i příbuzná písma gurmukhí a bengálské písmo.

Kód písma bráhmí podle normy ISO 15924 je Brah.

Aramejsko-fénická hypotéza o původu bráhmí[editovat | editovat zdroj]

Semitská (fénická nebo aramejská) teorie původu bráhmí se opírá o dostupná fakta. Podle ní nejstarší nápisy bráhmí vykazují nápadnou souběžnost s tehdejším aramejským písmem pro hlásky blízké v obou jazycích zejména pokud se zohlední odchylky způsobené změnou směru psaní – aramejsky se psalo zprava doleva. Např. g značí shodně Λ a t píší ʎ.

Bráhmí má řadu prvků rozšířenou oproti aramejské abecedě, protože musela postihovat více hlásek, např. aramejština nepodchycovala dentální závěrové, jako d z retroflexní souhlásky jako , a v bráhmí jsou dentální a retroflexní souhlásky graficky velmi podobné, jako kdyby byly odvozené ze společného aramejského prototypu. Srovnatelný vývoj nastal později v tibetské abecedě. Aramejština neměla bráhmíské aspirované (přídechové) souhlásky kh, th apod. A bráhmí nemá aramejské rázové souhlásky q, ṭ, ṣ a tyto znaky se objevují v bráhmí jako aspiranty : aramejské q v bráhmí jako kh aramejské (Θ) v brāhmī th (ʘ) apod. Právě tam, kde aramejština nemá rázovou souhlásku p, bráhmí má dvojí pro příslušné aspiranty: bráhmíské p a ph jsou velice podobné, jako by pocházely společně z aramejského p. První písmeno obou abeced se také shoduje: a z bráhmí připomíná obrácené κ, vypadá úplně jako aramejské alef, které se podobá hebrejskému א. Tabulka porovnání bráhmí a fénické a aramejské abecedy:

Možné odvození bráhmí z fénického písma
Fénické písmo Aleph Beth Gimel Daleth He Waw Zayin Heth Teth Yodh Kaph Lamedh Mem Nun Samekh Ayin Pe Sadek Qoph Res Sin Taw
Aramejské písmo Aleph.svg Beth.svg Gimel.svg Daleth.svg He0.svg Waw.svg Zayin.svg Heth.svg Teth.svg Yod.svg Kaph.svg Lamed.svg Mem.svg Nun.svg Samekh.svg Ayin.svg Pe0.svg Sade 1.svg, Sade 2.svg Qoph.svg Resh.svg Shin.svg Taw.svg
Bráhmí Brahmi a.svg Brahmi b.svg Brahmi g.svg Brahmi dh.svg Brahmi ddh.svg  ? Brahmi v.svg Brahmi d.svg Brahmi dd.svg  ? Brahmi th.svg Brahmi tth.svg Brahmi y.svg Brahmi k.svg Brahmi c.svg Brahmi l.svg Brahmi m.svg Brahmi n.svg Brahmi nn.svg Brahmi sh.svg  ? Brahmi p.svg Brahmi ph.svg Brahmi s.svg Brahmi kh.svg Brahmi ch.svg Brahmi r.svg Brahmi ss.svg Brahmi t.svg Brahmi tt.svg

* Jak féničtina a aramejština, tak bráhmí měly tři slabikotvorné souhlásky, ale jejich vzájemná příslušnost není jasná.

Neuvádí se tu šest souhlásek bráhmí: Brahmi bh.svg bh, Brahmi gh.svg gh, Brahmi h.svg h, Brahmi j.svg j, Brahmi jh.svg jh, Brahmi ny.svg ny. Některé z nich mohou být odvozené s nejasnou návazností: he, heth, and ayin. Bráhmínské Brahmi ng.svg ng bylo zavedeno dodatečně. Např. gh by se mohlo vyvozovat z heth.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Béla Kéki: 5000 let písma. 152 pp. Mladá fronta, Praha, 1984. Str. 74–79.