Mongolské písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mongolské písmo
Guyuk khan's Stamp 1246.jpg
Typ abeceda
Mluvené jazyky mongolština
Časové období ~1204–současnost
Předchůdce
Rozsah unicode U+1800 – U+18AF
ISO 15924 Mong
Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode.


Mongolské písmo (mongolsky mongolským písmem ᠮᠣᠩᠭᠣᠯ ᠪᠢᠴᠢᠭ᠌, mongolskou cyrilicí Монгол бичиг, Mongol bičig) je první písmo navržené speciálně pro mongolštinu. Je používáno od svého vytvoření na počátku 13. století až do dnes a až do zavedení cyrilice pro mongolštinu v Mongolsku zůstávalo nejvyužívanějším psacím systémem vedle řady dalších, které byly pro mongolštinu vytvořeny nebo upraveny vedle tohoto písma. Dnes se používá v čínském Vnitřním Mongolsku a v Mongolsku se od roku 1994 vyučuje jako návrat ke kulturním tradicím.

Písmo vytvořil ujgurský písař Tatar-Tonga zajatý Čingischánem při tažení proti Najmanům na počátku 13. století jako upravené ujgurské písmo. Písmo se píše vertikálně od shora dolů a zleva doprava. Písmo je značně vzdálené od výslovnosti a zápis je proto často nejasný. V roce 1587 obohatil mongolské písmo o další znaky překladatel Ajuuš Güüš (Аюуш гүүш) a vznikla abeceda galik (Ali-gali) přizpůsobená pro přepis tibetštiny a sanskrtu.

Z mongolského písma potom vznikala i odvozená písma pro další jazyky. V roce 1648 přizpůsobením ojrotského buddhistického mnicha Zaja Pandity vznikl todo-bičig (jasné písmo) užívaný i Kalmyky, dále vzniklo také mandžuské písmo či burjatské písmo.

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Znaky abecedy nabývají zpravidla tři podoby, podle toho zdali stojí na počátku, uprostřed, nebo na konci slova (případně i čtvrtou podobu, když stojí znak samostatně).

znaky přepis poznámka
počáteční středový koncový latinka cyrilice
Mongol a head2.jpg Mongol a middle 2.jpg Mongol a tail 1.jpgMongol a tail 2.jpg a А Rozlišuje se skrze vokálovou harmonii (srovnej také q/γ a k/g)
Mongol e head.jpg e Э
Mg i initial.png 2mg i medial.png[note 1]

Mongol i middle2.jpg[note 2]

3mg iy final.png i, yi И, Й, Ы, Ь Dnes často na konci slov pohlcováno předcházející slabikou.
Mg ou initial.png 2mg öü2 medial.PNG 3mg ouöü final.PNG o, u О, У Rozlišení závisí na kontextu.
Mg öü initial.PNG 2mg öü1 medial.PNG2mg öü2 medial.PNG 3mg ouöü final.PNGMongol oe tail.jpg ö, ü Ө, Ү Rozlišení závisí na kontextu.
Mg n initial.png 2mg n1 medial.png[note 3]

2mg n2 medial.png[note 4]

3mg ae final.png3mg n2 final.png n Н Rozdíl mezi středovým a koncovým a/e je dán pozicí v slabikové sekvenci.
2mg ng medial.png 3mg ng final.png ng Н, НГ Vyskytuje se pouze na konci slov, středová podoba se užívá ve složeninách.

Transkribuje tibetské ང; sanskrtské ङ.

Mg b initial.png 3mg ouöü final.PNG 3mg b1 final.png3mg b2 final.png b Б, В V klasickém písmu zpravidla přepisuje cizí slova, takže většina "В (V)" v mongolské cyrilici odpovídá "Б (B)" v klasickém písmu.
Mg p initial.png 2mg p medial.png 3mg p final.png p П Pouze na začátku mongolských slov.

Transkribuje tibetské པ.

Mg q initial.png 2mg q medial.png 3mg q final.png q Х Pouze se zadními samohláskami
Mg gh initial.png 2mg gh1 medial.png2mg q medial.png 3mg gh1 final.png 3mg q final.png γ Г Pouze se zadními samohláskami.

Mezi dvěma samohláskami vyslovováno v obecné mongolštině jako dlouhá samohláska.[note 5] Koncová podoba se vyskytuje pouze pokud je následována a napsaným odděleně od slova.

Mg g initial.png 2mg g medial.png k Х Pouze s předními samohláskami, ale 'ki/gi' se může objevit jak případě slov s předními, tak zadními samohláskami.
Na konci lsov pouze g, ne k.

g mezi dvěma samohláskami se vysloví jako dlouhá samohláska, existují výjimky, jako ügüi (ne).

3mg g final.png g Г
Mg m initial.png 2mg m medial.png 3mg m final.png m М
Mg l initial.png 2mg l medial.png 3mg l final.png l Л
Mg s initial.png 2mg s medial.png 3mg s final.png s С
Mg sh initial.png 2mg sh medial.png 3mg sh final.png š Ш
Mg td initial.png 2mg td2 medial.png2mg td1 medial.png 3mg td final.png t, d Т, Д Rozlišení závisí na kontextu.
Mg c initial.png 2mg c medial.png č Ч, Ц Rozdíl mezi /tʃ'/ a /ts'/ v chalchské mongolštině.
Mg j initial.png 2mg j medial.png ǰ Ж, З Rozdíl podle kontextu v chalchské mongolštině.
Mg y initial.png 2mg y medial.png 3mg iy final.png y -Й, Е*, Ё*, Ю*, Я*
Mg r initial.png 2mg r medial.png 3mg r final.png r Р Zpravidla se nevyskytuje na počátcích slov.[note 6]
Mg w initial.png 2mg w medial.png v В Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro sanskrtské व).
Mg f initial.png 2mg f medial.png 3mg f final.png f Ф Užíváno pro transkripci cizích slov.
Mg k initial.png 2mg k medial.png 3mg k final.png К Užíváno pro transkripci cizích slov.
Mg ts initial.png 2mg ts medial.png (c) (ц) Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /ts'/ ཚ; sanskrtské छ)
Mg z initial.png 2mg z medial.png (z) (з) Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /dz/ ཛ; sanskrtské ज)
Mg h initial.png 2mg h medial.png (h) (г, х) Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetskén /h/ ཧ, ྷ; sanskrtské ह)
Mg zh initial.png (zh) (-,-) Transkribuje čínské č' ('zhi') - používáno ve vnitřním Mongolsku
Mg ri initial.png (ř) (-,-) Transkribuje čínské ž' (ri) - používáno ve vnitřním Mongolsku
Mg ch initial.png (chi) (-,-) Transkribuje čínské čch' (chi) - používáno ve vnitřním Mongolsku
  1. Následuje-li souhláska přepisuje se i.
  2. Následuje-li samohláska přepisuje se yi, s několika vzácnými výjimkami jako naim (osm) nebo Naiman.
  3. Znak užívaný na začátku slabiky (n-<samohláska>).
  4. Znak užívaný na konci slabiky (<samohláska>-n).
  5. Například: qa-γ-an (chán) je zkráceno na qaan. Existují výjimky jako tsa-g-aan ("bílá").
  6. Při trnaskripci cizích slov se většinou předsune samohláska. Například transkribované Русь (Rusko) dá Oros.

Přepis[editovat | editovat zdroj]

Pro vědecké účely se používá v široké míře zejména transliterační systém Vladimircov-Poppe-Mostaert-Cleaves (Vladimircov-Mostaert), vyvíjený postupně ve 20. století a pojmenovaný podle Borise Vladimircova a Antoine Mostaerta. Jiný navrhl německo-americký mongolista Ferdinand Lessing.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Mongolian script ve Wikimedia Commons

  • LUVSANDORDŽ, Džugderin. Základy mongolského písma (snadno a rychle). Praha : Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-057-2.  
  • LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Učebnice mongolského psíma. Praha : SPN, 1982.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]