Mongolské písmo
| Mongolské písmo | |
 |
|
| Typ | abeceda |
|---|---|
| Mluvené jazyky | mongolština |
| Časové období | ~1204–současnost |
| Předchůdce |
aramejské písmo
|
| Rozsah unicode | U+1800 – U+18AF |
| ISO 15924 | Mong 145 |
| Poznámka: Tato stránka může obsahovat fonetické symboly IPA v kódování Unicode. | |
Mongolské písmo (mongolsky mongolským písmem ᠮᠣᠩᠭᠣᠯ ᠪᠢᠴᠢᠭ᠌, mongolskou cyrilicí Монгол бичиг, Mongol bičig) je první písmo navržené speciálně pro mongolštinu. Je používáno od svého vytvoření na počátku 13. století až do dnes a až do zavedení cyrilice pro mongolštinu v Mongolsku zůstávalo nejvyužívanějším psacím systémem vedle řady dalších, které byly vytvořeny nebo upraveny vedle tohoto písma. Dnes se používá v čínském Vnitřním Mongolsku a v Mongolsku se od roku 1994 vyučuje jako návrat ke kulturním tradicím.
Písmo vytvořil ujgurský písař Tatar-Tonga zajatý Čingischánem při tažení proti Najmanům na počátku 13. století jako upravené ujgurské písmo. Písmo se píše ve vertikálně od shora dolů a zleva doprava. Písmo je značně vzdálené od výslovnosti a zápis je proto často nejasný. V roce 1587 obohatil mongolské písmo o další znaky překladatel Ajuuš Güüš (Аюуш гүүш) a vznikla abeceda galik (Ali-gali) přizpůsobená pro přepis tibetštiny a sanskrtu.
Z mongolského písma potom vznikala i odvozená písma pro další jazyky. V roce 1648 přizpůsobením ojrotského buddhistického mnicha Zaja Pandity vznikl todo-bičig (jasné písmo) užívaný i Kalmyky, dále vzniklo také mandžuské písmo či burjatské písmo.
Obsah |
Znaky [editovat]
Znaky abecedy nabývají zpravidla tři podoby, podle toho zdali stojí na počátku, uprostřed, nebo na konci slova (případně i čtvrtou podobu, když stojí znak samostatně).
| znaky | přepis | poznámka | |||
|---|---|---|---|---|---|
| počáteční | středový | koncový | latinka | cyrilice | |
 |
 |
  |
a | А | Rozlišuje se skrze vokálovou harmonii (srovnej také q/γ a k/g) |
 |
e | Э | |||
 |
 [note 1]
|
 |
i, yi | И, Й, Ы, Ь | Dnes často na konci slov pohlcováno předcházející slabikou. |
 |
 |
 |
o, u | О, У | Rozlišení závisí na kontextu. |
 |
 |
 |
ö, ü | Ө, Ү | Rozlišení závisí na kontextu. |
 |
 [note 3]
|
  |
n | Н | Rozdíl mezi středovým a koncovým a/e je dán pozicí v slabikové sekvenci. |
 |
 |
ng | Н, НГ | Vyskytuje se pouze na konci slov, středová podoba se užívá ve složeninách. Transkribuje tibetské ང; sanskrtské ङ. |
|
 |
|
  |
b | Б, В | V klasickém písmu zpravidla přepisuje cizí slova, takže většina "В (V)" v mongolské cyrilici odpovídá "Б (B)" v klasickém písmu. |
 |
 |
 |
p | П | Pouze na začátku mongolských slov. Transkribuje tibetské པ. |
 |
 |
 |
q | Х | Pouze se zadními samohláskami |
 |
 |
 |
γ | Г | Pouze se zadními samohláskami. Mezi dvěma samohláskami vyslovováno v obecné mongolštině jako dlouhá samohláska.[note 5] Koncová podoba se vyskytuje pouze pokud je následována a napsaným odděleně od slova. |
 |
 |
k | Х | Pouze s předními samohláskami, ale 'ki/gi' se může objevit jak případě slov s předními, tak zadními samohláskami. Na konci lsov pouze g, ne k. g mezi dvěma samohláskami se vysloví jako dlouhá samohláska, existují výjimky, jako ügüi (ne). |
|
 |
g | Г | |||
 |
 |
 |
m | М | |
 |
 |
 |
l | Л | |
 |
 |
 |
s | С | |
 |
 |
 |
š | Ш | |
 |
  |
 |
t, d | Т, Д | Rozlišení závisí na kontextu. |
 |
 |
č | Ч, Ц | Rozdíl mezi /tʃ'/ a /ts'/ v chalchské mongolštině. | |
 |
 |
ǰ | Ж, З | Rozdíl podle kontextu v chalchské mongolštině. | |
 |
 |
|
y | -Й, Е*, Ё*, Ю*, Я* | |
 |
 |
 |
r | Р | Zpravidla se nevyskytuje na počátcích slov.[note 6] |
 |
 |
v | В | Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro sanskrtské व). | |
 |
 |
 |
f | Ф | Užíváno pro transkripci cizích slov. |
 |
 |
 |
ḳ | К | Užíváno pro transkripci cizích slov. |
 |
 |
(c) | (ц) | Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /ts'/ ཚ; sanskrtské छ) | |
 |
 |
(z) | (з) | Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetské /dz/ ཛ; sanskrtské ज) | |
 |
 |
(h) | (г, х) | Užíváno pro transkripci cizích slov (původně pro tibetskén /h/ ཧ, ྷ; sanskrtské ह) | |
 |
(zh) | (-,-) | Transkribuje čínské č' ('zhi') - používáno ve vnitřním Mongolsku | ||
 |
(ř) | (-,-) | Transkribuje čínské ž' (ri) - používáno ve vnitřním Mongolsku | ||
 |
(chi) | (-,-) | Transkribuje čínské čch' (chi) - používáno ve vnitřním Mongolsku | ||
- ↑ Následuje-li souhláska přepisuje se i.
- ↑ Následuje-li samohláska přepisuje se yi, s několika vzácnými výjimkami jako naim (osm) nebo Naiman.
- ↑ Znak užívaný na začátku slabiky (n-<samohláska>).
- ↑ Znak užívaný na konci slabiky (<samohláska>-n).
- ↑ Například: qa-γ-an (chán) je zkráceno na qaan. Existují výjimky jako tsa-g-aan ("bílá").
- ↑ Při trnaskripci cizích slov se většinou předsune samohláska. Například transkribované Русь (Rusko) dá Oros.
Přepis [editovat]
Pro vědecké účely se používá v široké míře zejména systém Vladimircov-Poppe-Mostaert-Cleaves (Vladimircov-Mostaert), vyvíjený postupně ve 20. století a pojmenovaný podle Borise Vladimircova a Antoine Mostaeta.
Literatura [editovat]
- LUVSANDORDŽ, Džugderin. Základy mongolského písma (snadno a rychle). Praha : Karolinum, 1995. ISBN 80-7184-057-2.
- LUVSANDŽAV, Čojdžavyn. Učebnice mongolského psíma. Praha : SPN, 1982.
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) linguamongolia.com
- (anglicky) Transliteration Systems for Uyghur-Mongolian or Vertical or Old Script na thilib.org
