Arabské písmo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Arabské písmo je stejně jako řecké nebo hebrejské založeno na fénickém. Na rozdíl od latinky má množství ligatur. Nemá sice velká a malá písmena, ale zato většina písmen má 4 podoby: pro výskyt na počátku slova, uprostřed, na konci nebo samostatně. Stejně jako hebrejština se píše zprava doleva a nezaznamenává krátké samohlásky. Přejatá cizí slova se často píší s dlouhými samohláskami jen proto, aby byla naznačena jejich výslovnost, kterou jinak u arabských slov Arab pozná z kontextu.

Arabské písmo se šířilo spolu s islámem a přijaly ho i další jazyky, s arabštinou zcela nepříbuzné: perština, paštština, balúčština, urdština, ujgurština, některé texty psané v staré albánštině aj. Pro tyto jazyky se v písmu objevily další znaky, které arabština nevyužívá, např. P, Č, V, ale i krátké samohlásky, protože jejich vynechávání v nesemitských jazycích působí mnohem větší problémy. Některé jazyky (např. turečtina či kazaština) později vyměnily arabské písmo za latinku nebo cyrilici.

[editovat] Přehled

Základní znaky používané pro arabštinu v osamoceném tvaru jsou následující. (Pořadí znaků není v tabulce znázorněno arabsky zprava doleva, ale evropsky zleva doprava.)

ا	ب	ت	ث	ج	ح	خ	د	ذ	ر
ز	س	ش	ص	ض	ط	ظ	ع	غ	ف
ق	ك	ل	م	ن	ه	و	ي

Znak hamza označuje ráz, tedy zvuk, který v češtině předchází samohlásce na začátku slova, ale nikoli uvnitř slova. Hamza se může objevit i na konci slova (např. v názvu الدار البيضاء). I když pak nemusí být ve výslovnosti slyšitelná, začne být důležitá např. při připojení pádové koncovky -u (vyslovíme bajdá'u, nikoli bajdau). Jestliže se má hamza objevit před alifem, píše se jako diakritické znaménko nad něj (pokud následuje samohláska a nebo u) nebo pod něj (pokud následuje i). Podobně se můžou stát nositeli hamzy i písmena wáw a ya. Slova začínající samohláskou se proto často píší na začátku s alifem a hamzou. Hamza odpadá v případě, že se slovo má podle pravidel ve výslovnosti navázat na předcházející slovo. (Proto se hamza nevyskytuje nad nejčastějším začátkem arabských jmen, totiž nad členem al-.) Tato pravidla ovšem nejsou vždy dodržována striktně, a tak se stává, že autor hamzu vynechá i tam, kde by měla být.

Znak madda nad alifem se píše tam, kde by po sobě následoval alif s hamzou a alif bez hamzy (tj. dlouhé á s rázem na začátku slova). Kromě arabštiny ho lze relativně často pozorovat v perských a urdských zeměpisných názvech (např. آزربايجان Ázerbájdžán, آزاد كشمير Ázád Kašmír aj.)

Písmeno ajn (ع) označuje lehký přídech na začátku slabiky, pro Čecha sotva slyšitelný a rozhodně slabší než h. Zjednodušeně lze říci, že slabika začínající ajnem se vysloví jako slabika začínající samohláskou, ale bez rázu (hamzy), tj. s pozvolným náběhem vzduchového proudu přes mluvidla.

Pro krátké samohlásky existují diakritická znaménka, která se píší nad nebo pod souhlásku, po které samohláska následuje. Spisovná arabština zná tři krátké samohlásky: a, i a u. Kromě toho existuje ještě diakritické znaménko, které říká, že za danou souhláskou žádná samohláska není. Toto znaménko se nepoužije nad souhláskou, za kterou následuje tatáž souhláska. Místo toho se použije diakritické znaménko šadda, které označuje zdvojení souhlásky. Žádné z uvedených diakritických znamének se v běžném arabském textu většinou neobjevuje, protože čtenář znalý arabštiny si ho dokáže domyslet z kontextu, nicméně pokud se v písmu objeví dvě stejné souhlásky za sebou, máme jistotu, že mezi nimi musí být nějaká samohláska (např. مملكة mamlaka, "království").

[editovat] Podrobná tabulka

V Unicode jsou arabská písmena od U+060C do U+06F9 a od U+FB56 do U+FEFC.

obecná	název	samostat.	na konci	na začátku	uprostřed	na klávesnici (česká QWERTZ)
ء	’ (hamza)	ﺀ				x
ا	a (alif)	ﺍ	ﺎ			h
ب	b (bá)	ﺏ	ﺏ	ﺑ	ﺒ	f
ت	t (tá)	ﺕ	ﺖ	ﺖ	ﺘ	j
ث	th (thá)	ﺙ	ﺚ	ﺛ	ﺜ	e
ج	j (džím)	ﺝ	ﺞ	ﺟ	ﺠ	ú
ح	ḥ (hrdelní há)	ﺡ	ﺢ	ﺣ	ﺤ	p
خ	kh (chá)	ﺥ	ﺦ	ﺧ	ﺨ	o
د	d (dál)	ﺩ	ﺪ			)
ذ	dh (dhál)	ﺫ	ﺬ			;
ر	r (rá)	ﺭ	ﺮ			v
ز	z (zajn)	ﺯ	ﺰ			.
س	s (sín)	ﺱ	ﺲ	ﺳ	ﺴ	s
ش	sh (šín)	ﺵ	ﺶ	ﺷ	ﺸ	a
ص	ṣ (sád)	ﺹ	ﺺ	ﺻ	ﺼ	w
ض	ḍ (dád)	ﺽ	ﺾ	ﺿ	ﻀ	q
ط	ṭ (tá)	ﻁ	ﻂ	ﻃ	ﻄ	§
ظ	ẓ (zá)	ﻅ	ﻆ	ﻇ	ﻈ	-
ع	‘ (ayn, ajn)	ﻉ	ﻊ	ﻋ	ﻌ	u
غ	gh (ghajn)	ﻍ	ﻎ	ﻏ	ﻐ	z
ف	f (fá)	ﻑ	ﻒ	ﻓ	ﻔ	t
ق	q (qáf)	ﻕ	ﻖ	ﻗ	ﻘ	r
ك	k (káf)	ﻙ	ﻚ	ﻛ	ﻜ	ů
ل	l (lám)	ﻝ	ﻞ	ﻟ	ﻠ	g
م	m (mín)	ﻡ	ﻢ	ﻣ	ﻤ	l
ن	n (nún)	ﻥ	ﻦ	ﻧ	ﻨ	k
ه	h (há)	ﻩ	ﻪ	ﻫ	ﻬ	i
و	w (waw)	ﻭ	ﻮ			,
ي	y (já)	ﻱ	ﻲ	ﻳ	ﻴ	d
Nearabská písmena:
پ	pá	ﭖ	ﭗ	ﭘ	ﭙ
چ	čá	ﭺ	ﭻ	ﭼ	ﭽ
ژ	žá	ﮊ	ﮋ
ڤ	vá	ڤ
ک	káhá	ﮎ	ﮏ	ﮐ	ﮑ
گ	gáf	ﮒ	ﮓ	ﮔ	ﮕ
Samohlásky
َ	á	َ				Q
ى	á (alif maqṣúrah)	ﻯ	ﻰ			Qd
ة	tá marbúta	ﺓ	ﺔ			m
ِ	í	ِ				A
يِ	í	يِ				Ad
إ	i (alif s hamzou pod)	إ				Z
ُ		ُ				u
ە		ە				ae
Dvojhlásky:
وَْ	au (aw)	وَْ				QX,
يَْ	aj (ay)	يَْ				QXd