Urdština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Urdština
اردو
Urdū
Rozšíření: Pákistán, Indie

Počet mluvčích:

60 000 000

Klasifikace:

Písmo: Arabské písmo
Postavení
Regulátor: مقتدرہ قومی زبان (Mqtdrah qomī zabān)
Úřední jazyk: Pákistán, Indie (Ándhrapradéš, Bihár, Dillí, Džammú a Kašmír, Madhjapradéš, Uttarpradéš)
Kódy
ISO 639-1: ur
ISO 639-2:
urd (B) urd (T)
ISO 639-3: urd
SIL: urd
Wikipedie
ur.wikipedia.org

Urdština (urdsky اردو زبان, urdū zabān) je indoíránský jazyk blízce příbuzný hindštině. Oba jazyky jsou si vzájemně srozumitelné, liší se však kulturním pozadím: urdštině dávají přednost spíše muslimové, hindštině spíše hinduisté. Na rozdíl od hindštiny se urdština píše variantou arabského písma a její slovní zásoba obsahuje více výpůjček z perštiny a arabštiny.

Historie a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Urdština údajně vznikla mezi 15. a 18. století v časech Dillíského sultanátu a Mughalské říše jako žargon indických úředníků a vojáků, kteří sloužili u dvorů mughalských vládců Indie a nenaučili se správnou perštinu. Výraz urdú zabán znamená „jazyk vojenského tábora“.

Dnes je urdština úředním jazykem Pákistánu (i když jako mateřský jazyk zde také funguje západní paňdžábština, sindhština, balúčština, paštština a řada dalších). V Indii je jedním z ústavou uznaných jazyků, úředním jazykem státu Džammú a Kašmír (i když tam vláda a úřady stále více jednají v angličtině, urdština zůstává jazykem základního školství) a druhým úředním jazykem několika dalších států. Významným centrem urdštiny v jižní Indii je město Hajdarábád, které bylo až do indické nezávislosti centrem stejnojmenného muslimského státu.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Urdština je analytičtější jazyk než sanskrt, má méně pádů, ale jistou míru ohýbání si zachovala. Slovosled je poměrně pevný a řadí urdštinu mezi SOV jazyky (subject – object – verb), tedy nejdříve podmět, pak předmět a nakonec sloveso. Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek t – th – d – dh – n. I když pravopis slov přejatých z arabštiny vychází z původního arabského, výslovnost specificky arabských písmen se přizpůsobila urdské fonetice.

Abeceda a výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Urdština používá upravené arabské písmo, obvykle ve stylu nastalík (ten je ozdobnější a vhodný více pro psaní rukou než pro zobrazení na počítači). Krátké samohlásky se rozlišují diakritickými znaménky, která se však, podobně jako v arabštině, v praxi málo využívají. Správně přečíst urdský text je tedy bez znalosti jazyka velmi obtížné.

Arabské písmo se píše zprava doleva. V následující tabulce je nicméně abecední pořadí uvedeno zleva doprava.

nastalík: آ ا ب پ ت ٹ ث ج چ ح خ د ڈ ذ ر ڑ ز ژ س ش ص ض ط ظ ع غ ف ق ک گ ل م ن ں و ہ, ﮩ, ﮨ ھ ء ی ے
transliterace: ā a/i/u/–/ā b p t j č x d ż r ž š ş ţ ˀ ğ f q g l m n ñ v/o/ū h h ' y/ī/e e
výslovnost: á a/i/u/–/á b p t t č h ch d d r r ž š t - gh f g l m n ~ v/ó/ú h h ráz j/í/é é
  • Cerebrální souhlásky ٹ, ڈ se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby.
  • Písmeno ا (alef) se používá na začátku slova, které začíná samohláskou. Běžně přitom není rozlišeno, o kterou samohlásku jde, např. افریقہ afrīqah, اسلام islām, اردو urdū. (Krátké samohlásky lze rozlišit diakritickými znaménky, která se ale v běžném textu obvykle vynechávají. Dlouhé samohlásky ū, o, ao jsou na začátku slova reprezentované kombinací písmen alef a wāw. Dlouhé samohlásky ī, e, ae jsou na začátku slova reprezentované kombinací písmen alef a yah, např. ve slově ایک ek “jeden”.) Uvnitř a na konci slova označuje ا dlouhou samohlásku ā. Pokud slovo začíná dlouhým ā, použije se místo ا písmeno آ (alef madda).
  • Písmeno و (wāw) se používá jednak pro označení (polo-)souhlásky v/w, jednak pro označení dlouhých samohlásek ū, o a ao (posledně jmenovaná není dvojhláska, jde o obvyklý přepis otevřeného o, které se vyslovuje někde mezi českým a a o). Na začátku slova a těsně před alefem se čte vždy jako souhláska v. Naopak na konci slova obvykle označuje samohlásku. Ve většině případů je však ke správnému čtení třeba buď diakritických znamének (která se v běžném textu vynechávají), nebo znalosti jazyka.
  • Písmeno ی (yah) se používá jednak pro označení (polo-)souhlásky y (čti [j]), jednak pro označení dlouhých samohlásek ī, e a ae (posledně jmenovaná není dvojhláska, jde o obvyklý přepis otevřeného e, které se vyslovuje někde mezi českým a a e). Na začátku slova a těsně před alefem se čte vždy jako souhláska y. Naopak na konci slova se čte vždy jako samohláska ī. Ve většině případů je však ke správnému čtení třeba buď diakritických znamének (která se v běžném textu vynechávají), nebo znalosti jazyka.
  • Písmeno ے (yah baṛī, velké yah) se objevuje pouze na konci slova a čte se jako (polodlouhé či dlouhé) e.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména[editovat | editovat zdroj]

Podstatná jména rozlišují rod mužský a ženský. Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na , ženského na . V množném čísle se mužské mění na -e, ženské se mění na -iyā(n). Příklady:

لڑکا laṛkā chlapec لڑکے laṛke chlapci
لڑکی laṛkī dívka لڑکيا laṛkiyā dívky

Podstatná jména rozlišují přímý a nepřímý pád. Přímý pád odpovídá nominativu v jiných jazycích. Nepřímý pád se používá u podstatných jmen v pozici předmětu a u podstatných jmen řízených záložkami. Protože záložky v urdštině se vyvinuly odtržením sanskrtských koncovek, mluví se někdy o dalších pádech, reprezentovaných jednotlivými záložkami.

Podstatná jména mužského rodu končící na mají v nepřímém pádě koncovku -e (stejně jako v přímém pádě množného čísla). Podstatná jména ženského rodu končící na se v nepřímém pádě nijak nemění. Nepřímý pád v množném čísle má bez ohledu na rod koncovku -oñ.

Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod Ženský rod Mužský rod Ženský rod
Přímý pád لڑکا
laṛkā
chlapec
لڑکی
laṛkī
dívka
لڑکے
laṛke
chlapci
لڑکيا
laṛkiyā
dívky
Nepřímý pád لڑکے
laṛke
chlapce
لڑکی
laṛkī
dívku
لڑکوں
laṛkoñ
chlapce
لڑکيوں
laṛkyoñ
dívky

Zájmena[editovat | editovat zdroj]

میں meñ
تو ty (používané zřídka, pouze mluvíme-li s dítětem či sluhou, nebo s Bohem)
وہ vah on, ona, ono
ہم ham my
تم tum vy (odpovídá českému tykání, mluvíme-li s osobou sobě rovnou)
وہ vah oni, ony, ona
آپ āp Vy (zdvořilé vykání, srv. s německým Sie a s českým onikáním)

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Na číslovkách je dobře vidět příbuznost urdštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky.

ايک ek jeden
دو do dva
تين tīn tři
چار čār čtyři
پاںچ pānč pět
چھ čha šest
سات sāt sedm
آٹھ āṭh osm
نو no devět
دس das deset

Slovesa[editovat | editovat zdroj]

Infinitiv má příponu -nā. Příklady:

  • جانا jānā „jít“
  • دیکھنا dekhnā „vidět“

Prézens indikativ[editovat | editovat zdroj]

Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod Ženský rod Mužský rod Ženský rod
1. osoba میں جاتا ہوں
meñ jātā hūñ
jdu
ہم جاتے ہیں
ham jāte heñ
jdeme
2. osoba تو جاتا ہے
tū jātā he
jdeš
تم جاتے ہو
tum jāte ho
jdete
3. osoba وہ جاتا ہے
vah jātā he
jde
وہ جاتی ہے
vah jātī he
jde
وہ جاتے ہیں
vah jāte heñ
jdou
وہ جاتی ہیں
vah jātī heñ
jdou

Průběhový přítomný čas[editovat | editovat zdroj]

Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod Ženský rod Mužský rod Ženský rod
1. osoba میں جا رہا ہوں
meñ jā rahā hūñ
jdu
ہم جا رہے ہیں
ham jā rahe heñ
jdeme
2. osoba تو جا رہا ہے
tū jā rahā he
jdeš
تم جا رہے ہو
tum jā rahe ho
jdete
3. osoba وہ جا رہا ہے
vah jā rahā he
jde
وہ جا رہی ہے
vah jā rahī he
jde
وہ جا رہے ہیں
vah jā rahe heñ
jdou
وہ جا رہی ہیں
vah jā rahī heñ
jdou

Záložky[editovat | editovat zdroj]

Záložky neboli postpozice jsou analogií předložek, které najdeme v jiných jazycích. Upřesňují vztah jmenné fráze k ostatním větným členům a nahrazují tak některé vymizelé pády. Historicky jde zřejmě o pádové koncovky, které byly v sanskrtu, ale odtrhly se a staly se samostatnými slovy.

Slovosled[editovat | editovat zdroj]

Výchozí slovosled je podmětpředmětsloveso. Přívlastek se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady:

Urdsky: وہ کتاب ہے۔
Transliterace: Vah kitāb he.
Doslova: Tamto kniha je.
Česky: Tamto je kniha.


Urdsky: یہ کتاب ہے
Transliterace: Yah kitāb he.
Doslova: To kniha je.
Česky: To je kniha.

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Urdština během historického vývoje přejímala řadu cizích slov hlavně z angličtiny, perštiny a arabštiny.

urdská abeceda

Arabština[editovat | editovat zdroj]

Podstatná část slov, nejen z náboženské oblasti, pochází z arabštiny. Nevýhodou je, že významy těchto slov v urdštině nemusí vždy korespondovat s tím, co tato slova původně znamenají v arabštině. Jejich význam bývá posunutý.

  • تعریف (taˀrīf) = arabsky „určení, definice, charakteristika“
  • تعریف کرنا (taˀrīf karnā) = urdsky „chválit“
    • میں نے بچوں کی تعریف کی (meñ ne bačoñ kī taˀrīf kī) = „Chválil jsem děti."

Perština[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako arabská se v urdské literatuře vyskytuje i perská slovní zásoba. Z hlediska gramatiky lze v některých případech uplatnit v urdštině perské tzv. ezáfetové spojení (arabské písmo ho ale nezachycuje, v následujících příkladech ho vidíme pouze v transkripci):

  • وزیر اعظم (wazīr-e aˀzam) = ministerský předseda
  • صدر پاکستان (sadr-e pākistān) = prezident Pákistánu (urdsky též پاکستان کا صدر (pākistān kā sadr))

Perské výrazy, stejně jako arabské, nemusí mít v urdštině stejný význam jako v perštině.

  • پیدا شدن (peydā šodan) = persky „nastat, objevit se“
  • پیدا ہونا (paydā honā) = urdsky „narodit se“

Angličtina[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako hindština přejala i urdština mnoho svých slov z angličtiny. Tato anglická slova jsou přepisována foneticky perským / urdským písmem . Pro přepis anglického t a d se v urdštině většinou používají retroflexní ٹ, resp. ڈ.

پائلٹ pā'ilaṭ

V tomto případě je poslední písmeno t nahrazeno cerebrální hláskou ٹ.

Anglické výrazy v urdštině považujeme za spisovné a existují k nim urdské výrazy. V současnosti dávají hlavně mladí lidé přednost výrazům anglickým než urdským. Což je vidět hlavně ve filmech. Není výjimkou, kdy mluvčí začne větu urdsky, ale dokončí ji anglicky.

مزائل mizā'il (missile) střela, raketa
ڈاکٹر ḍākṭar“" (doctor) doktor, lékař

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání s hindštinou je tentýž text uveden v obou jazycích.

urdsky

تمام انسان آزاد اور حقوق و عزت کے اعتبار سے برابر پیدا ہوۓ ہیں۔ انہیں ضمیر اور عقل ودیعت ہوئی ہی۔ اسلۓ انہیں ایک دوسرے کے ساتھ بھائی چارے کا سلوک کرنا چاہیۓ۔

transliterace

Tamām insān āzād aur ḥuqūq o ʻizzat ke iʻtibār se barābar paidā hu’e heṇ. Unheṇ zamīr aur ʻaql wadīʻat hu’ī he. Isli’e unheṇ ek dūsre ke sāth bhā’ī chāre kā sulūk karnā chāhi’e.

hindsky

सभी मनुष्यों को गौरव और अधिकारों के मामले में जन्मजात स्वतन्त्रता और समानता प्राप्त है । उन्हें बुद्धि और अन्तरात्मा को देन प्राप्त है और परस्पर उन्हें भाईचारे के भाव से बर्ताव करना चाहिए ।

transliterace

sabhī manušyoñ ko gaurava aura adhikāroñ ke māmale meñ janmajāta svatantratā aura samānatā prāpta hai. unheñ buddhi aura antarātmā ko dena prāpta hai aura paraspara unheñ bhāīčāre ke bhāva se bartāva karanā čāhie.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků. Albatros, Praha, 1989. Str. 150.
  • A. R. Zakaria: Learn Urdu in a Month. 196 pp. Readwell Publications, Naí Dillí. ISBN 81-87782-11-0

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]