Předložka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Předložka (lat. praepositio; v některých jazycích záložka, lat. postpositio) je neohebný slovní druh. Předložky stojí před podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Nejsou plnovýznamovým slovním druhem (odborně se označují jako synsémantika), ale pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy. Předložka sama o sobě není větným členem, stává se jím teprve ve spojení s příslušným výrazem. Ve flektivních jazycích, jako je čeština, se každá předložka pojí s určitým pádem nebo více pády. V jiných jazycích mohou předložky systém pádů plně nahradit.

Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k) a sekundární (též nepůvodní, např. kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.

Postavení ve větě[editovat | editovat zdroj]

Předložka stojí před podstatným jménem, zájmenem nebo číslovkou, ke kterým se vztahuje. Je-li podstatné jméno rozvito přívlastky, předložka se klade před celý takto rozvitý větný člen. Příklady:

  • o městě, o něm, o pěti
  • o velmi starém městě

V některých jazycích je pociťována silná vazba mezi předložkou a slovesem. Proto např. v anglické vedlejší větě nebo otázce obvykle nestojí předložka před vztažným/tázacím zájmenem, ale za slovesem na konci věty:

  • What is it about? – O čem to je?
  • the house I live in / the house in which I live – dům, ve kterém bydlím

V některých jazycích (např. v maďarštině) existují tzv. záložky (postpozice), které plní stejnou funkci jako předložky, ale stojí až za podstatným jménem: sampon korpásodás ellen – šampón proti lupům. V latině mohou mít některé záložky formu přípony, například nobiscum (s námi) jako alternativa k cum nobis, podobně i v turečtině, finštině atd.

Vazby předložek a záložek[editovat | editovat zdroj]

Ve flektivních jazycích (např. v češtině) se předložka obvykle pojí s určitým pádem:

  • na ulici, v domě, do města, z okna

Předložka se může pojit s více než jedním pádem, tím se však vyjadřují různé významy – typicky např. rozlišení místa a směru:

  • na stůl (ak., kam?) x na stole (lok., kde?)

Obdobně například i v němčině:

  • in der Stadt (dat.) – ve městě x in die Stadt (ak.) – do města

V maďarštině se záložky pojí nejčastěji se základním pádem (nominativem). Se systémem pádů se zpravidla nekombinují. Záložky plní podobnou funkci jako pádové koncovky, avšak s tím rozdílem, že nepodléhají samohláskové harmonii (mají pouze jeden tvar) a v písmu stojí samostatně:

  • az asztalonna stole, a székenna židli (pádové koncovky superessivu; místo)
  • az asztalrana stůl, a székrena židli (pádové koncovky sublativu; směr)
  • az astal alattpod stolem, a szék alattpod židlí (záložka; místo)
  • az astal alápod stůl, a szék alápod židli (záložka; směr)

V některých jazycích (angličtina, švédština, francouzština) systém předložek zcela nahrazuje systém pádů. Příklad z angličtiny:

  • of a house – domu, to the house – k domu, about a house – o domě, with a house – s domem, by a house – domem

Volba předložky primárně závisí na slovese, tj. sloveso se může pojit jen s určitými předložkami: počítat s něčím, spoléhat na něco, uvažovat o něčem.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]