Hypokoristikon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Hypokoristikon nebo latinizovaně hypokoristikum (plurál od obého je hypokoristika; z řeckého ὑποκορίζεσθαι, hypokorizesthai, „mluvit dětinsky“), česky slovo domácké nebo mazlivé, je označení pro jméno, nejčastěji lidské (antroponymum) užívané v domácím nebo jinak neformálním prostředí. Může jít jak o jména vlastní (propria, např. Josef - Pepa, Jožka, v jiných jazycích Pepé, José apod.), tak (méně často) obecná (apelativa, např. bobek; drahoušek, miláček, zlatíčko, pusinka, poklad) apod.[1] Označují se tak hlavně zkomoleniny osobních vlastních jmen, běžné zvláště v důvěrném hovoru místo tvarů plných (například Vašek, Fanda, Jirka místo oficiálních tvarů Václav, František, Jiří); v češtině i zejména ženských příjmení (Bohdalka, Keliška místo Bohdalová, Kelišová, Goťák místo Gott atd.). Hypokoristika existují ve všech známých jazycích,[zdroj?] zvláště indoevropských, často při jménech původně složených.[zdroj?] Obvykle se v jazyce ustálí určité přípony, které nesou (někdy mj.) hypokoristický význam. Tyto přípony jsou často zároveň zdrobňující (např. bavorské -erl: Mäderl (Mädchen)[2], některé jsou naopak augmentizující ("dělající (zdánlivě) hrubším, větším"; např. české -an (Peťan, Míšan/Mišan)). Hypokoristika křestních jmen se v češtině často[3] ustálila jako příjmení (např. Pech, Pehe, Píša, Pecháček, Pešek, Peterka ze jména Petr[4]).

Obsah

Příklady běžných českých a moravských hypokoristik [editovat]

Příklady anglických hypokoristik [editovat]

  • Margaret → Peggy, Daisy, Maggie, Marge
  • Rebecca → Becky, Becca, Becks, Bex, Bec
  • Richard → Rich, Richie, Rick, Ricky, Dick, Dicky
  • Theodore → Ted, Teddy, Theo, Ned, Neddy
  • William → Will/Bill → Willie/Billy

Reference [editovat]

  1. BACHMANNOVÁ, Jarmila, a kol. Encyklopedický slovník češtiny. Praha : NLN, 2002. S. 172.  
  2. Glück, Helmut a kol.: Metzler Lexikon Sprache, 1993, s. 253
  3. B. Havránek, A. Jedlička: Stručná mluvnice česká. Praha : SPN 1984, 18. vyd. s. 194
  4. František Kopečný: Průvodce našimi jmény. Praha : Academia 1991, s. 168

Související články [editovat]

Externí odkazy [editovat]

Literatura [editovat]

  • HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě
  • Encyklopedický slovník češtiny
  • Příruční mluvnice češtiny