Číslovka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Slovní druhy |
|---|
|
Číslovka (lat. numerale, plurál numeralia) je slovní druh, kterým se vyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku apod.
Obsah |
[editovat] Typy číslovek
[editovat] Dělení podle určitosti počtu
Číslovky se dělí na:
- neurčité – označují počet jen obecně (několik, několikrát, několikanásobný, málo, moc, někdy se mezi neurčité číslovky počítají i slova jako nikdo, žádný)
- určité – označují přesný počet (dvakrát, dvojnásobný, dva); některé číslovky určité mohou mít význam neurčitý (tisíceré díky, mám sto chutí)
[editovat] Dělení podle syntaktické formy
- základní (kardinální) – označují počet, pojmenovávají čísla (tři, polovina, dvě stě třicet dva, několik, mnoho), gramaticky jsou přibližně v roli podstatného jména
- řadové (ordinální) – označují pořadí (osmý, poněkolikáté), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
- druhové (speciální) – označují počet druhů anebo počet věcí vyjádřených pomnožným tvarem (troje, šestero, několikery), syntakticky jsou obdobné základním číslovkám
- násobné (multiplikativní) – vyjadřují násobek čísla (trojnásobný, pětkrát, mnohokrát), zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce
- podílné (distributivní) - vyjadřují číselný podíl (po dvou, po několika), zpravidla ve funkci příslovce
[editovat] Číslovky v češtině
Číslovky v češtině podléhají flexi a ve větě nejčastěji plní roli přívlastku shodného a určuje se u nich gramatická kategorie pádu. Některé číslovky ale nejsou jmény, ale mají funkci příslovce (např. třikrát, poněkolikáté), a flexi tedy nepodléhají.
