Dillíský sultanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historická mapa Dillíského sultanátu
Historie Turkických národů
Historie Turkických národů
do 14. století
Turkucké kaganáty 552–744
  Turkuti
  Západní Turkuti
  Východní Turkuti
  Modří Turci
Avarský kaganát 564–804
Chazarský kaganát 618–1048
  Velké Bulharsko 632–668
  Volžské Bulharsko
  Dunajské Bulharsko
Türgešský kaganát 699–766
Ujgurský kaganát 744–840
Karachánský chanát 840–1212
  Západní Karachánové
  Východní Karachánové
Pečeněžský chanát
860–1091
Kimacko-Kypčacký chanát
743–1035
Kypčacko-Kumánský chanát
1067–1239
Stát Oguzský jabguluk
750–1055
Dynastie Šato 923–979
  Dynastie Pozdní Tchang
  Dynastie Pozdní Ťin
  Dynastie Pozdní Chan (Severní Chan)
Ghaznovská říše 963–1186
Seldžucká říše 1037–1194
Chórezmská říše 1077–1231
Rúmský sultanát Seldžuků 1092–1307
Dillíský sultanát 1206–1526
  Dynastie otroků (Dillí)
  Dynastie Chaldží
  Dynastie Tughlakovců
Mamlúcký sultanát (Káhira) 1250–1517
  Dynastie Bahríovců

Dillíský sultanát (urdsky: دلی سلطنت) je označení pro období v dějinách Indie, ve kterém vládly muslimské dynastie. Jeho datace spadá do rozmezí let 1206-1526. Několik tureckých a paštunských dynastií totiž vládlo z Dillí. Jednalo se o dynastii Muizzí (1206-1290), Chaldží (1290-1320), Tughlakovců (1320-1413), Sajjdovců (1414-1451) a Lódíů (Paštunové, 1451-1526). V roce 1526 byl Dillský sultanát začleněn do rychle se rozmáhající Mughalské říše.

Počátky Dillíského sultanátu spadají do poslední čtvrtiny 12. století, kdy do Indoganžské nížiny vpadl Muhammad z Ghóru. Brzy se mu podařilo podrobit si Ghaznu, Multán, Láhaur, Sind i Dillí. Jeden z jeho generálů, Kutbuddín Ajbak, se prohlásil Dillíským sultánem a položil tak základ první, mamlúcké dynastii Dilliského sultanátu, která je někdy zvaná „otrocká“. Již počátkem 13. století se Dillískému sultanátu podařilo získat kontrolu nad územím od Chajbarského průsmyku po Bengálsko. Dynastie Muizzí skončila v roce 1290.

Další dillískou dynastií se stali Chaldžíovci, kteří se již v době Muhammada z Ghóru stali vládci Bengálska. Podařilo se jim iniciovat státní převrat a eliminovat všechny mamlúky. Chaldžíovci dobyli Gudžarát i Málvu a snažili se rozšířit sultanát i na jih Indického subkontinentu. Jejich výboje na nějaký čas zastavil až Vidžajanagar. Těmto i dalším dynastiím se podařilo vybudovat silnou říši se stabilní ekonomikou a rozsáhlou sítí obchodních tras. V době svého největšího rozmachu zabírala takřka celý Indický subkontinent. Pád Dillíského sultanátu přivodil až Bábur, první vládce Mughalů.

Seznam dillíských sultánů[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Muizzí (1206-1290)[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Chaldží (1290-1320)[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Tughlakovců (1320-1413)[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Sajjdovců (1414-1451)[editovat | editovat zdroj]

Dynastie Lódí (1451-1526)[editovat | editovat zdroj]

(1526-1540 - dynastie Mughalů)

Dynastie Súrú (1540-1555)[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Delhi Sultanate na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]