Sindhština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Sindhština (سنڌي / सिन्धी / Sindhī)
Rozšíření: Pákistán, Indie, menšiny v Hong Kongu, Ománu, na Filipínách, v Singapuru, Spojených arabských emirátech, Velké Británii, USA a Afghánistánu

Počet mluvčích:

54,3 milionu

Klasifikace:

Písmo: Arabské písmo, Dévanágarí
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: Pákistán, Indie (na státní úrovni)
Kódy
ISO 639-1: sd
---
snd (B) snd (T)
SIL: snd
Wikipedie
sd.wikipedia.org

Sindhština (arabské písmo: سنڌي, dévanágarí: सिन्धी, Sindhī) je jazyk pocházející z pákistánské provincie Sind. V Pákistánu ji ovládá přibližně 41 milionů mluvčích, v Indii pak dalších 12 milionů. Po urdštině je sindhština v Pákistánu nejrozšířenějším jazykem, v těchto dvou jazycích jsou také vydávány občanské průkazy. Status úředního jazyka má v Pákistánu a v Indii na státní úrovni. Přestože sindhština jednoznačně patří do skupiny indoárijsých jazyků, je patrný silný vliv drávidských jazyků.

Většina pákistánských mluvčí je soustředěna v provincii Sind. Zbývající mluvčí najdeme v Indii a v sindhských komunitách po celém světě. K rozšíření jazyka došlo po osamostatnění Pákistánu od Indie v roce 1947, kdy Sind opustili hinduisté. S přijetím islámu většinou obyvatel Sindu se pro zápis začalo používat arabské písmo.[1] Po vyhlášení nezávislosti Pákistánu i Indie na Spojeném království představila indická vláda pro zápis sindhštiny písmo dévanágarí. To je dnes používáno hlavně sindhskými hinduisty.

Obsah

[editovat] Rozšíření na Indickém subkontinentu

Jako první jazyk je sindhština vyučována na školách v Sindu, jako druhý pak v Balúčistánu. Mnoho vzdělávacích zařízení řízených sindhskou komunitou v Indii, hlavně ve státě Maháráštra, vyučujue sindhštinu buď jako předmět, nebo ji používá přímo jako vyučovací jazyk.[2] Sindhština má velice bohatou slovní zásobu, proto si ji oblíbilo mnoho spisovatelů a najdeme tedy spoustu literárních děl psaných v tomto jazyce.

Dialekty sindhštiny jsou používány na jihu provincie Paňdžáb a v provinciích Balúčistán a Severozápadní pohraniční provincie. V Indii jsou rozšířeny ve státech Gudžarát a Rádžasthán.

[editovat] Historie

Abu-Rayhan Biruni v knize Mal al-Hind a další arabští a perští cestovatelé, kteří Sind navštívili, potvrzují, že sindhština v této oblasti převládala i před příchodem islámu. Dále se zmiňují o široké slovní zásobě a různých písmech, která byla používána pro její zápis. Ve 12. století byl do sindhštiny poprvé přeložen Korán, a to ve verších. Byl to vůbec první překlad Koránu na světě. Mezi 14. a 18. stoletím se sindhština stává populární jako jazyk spisovatelů a básníků.


[editovat] Základní fráze

  • Keeyen aahyo? - Jak se máš? (používáno jako pozdrav)
  • Ma theek aahiyan. - Velmi dobře.
  • Meherbani. - Děkuji.
  • Meherbani karay. - Prosím. (prosba)
  • Ha - Ano
  • Nain - Ne
  • Kee ahyo / khiya haye? - Jak se máš?
  • Maa teekh ahyaan. - Mám se dobře.
  • Allah wahi. - Nashledanou. (rozloučení muslimů)
  • Teekhaih. - Nashledanou. (rozloučení hinduistů)
  • Teenjho naalo cha aahaye? - Jak se jmenuješ?
  • Meenhjo naalo ______ aahaye. - Jmenuji se _____.
  • Hik - Jedna
  • Ba - Dva
  • Tay - Tři
  • Maa Sindh jo aahya / Maa Sindh maa ahyaa. - Pocházím ze Sindu.
  • Maa musulman / hindhu aahya - Jsem muslim / hinduista.
  • Maa Sindhi aahya. - Jsem Sindh.
  • Assin Sindhi aahyoo. - Jsme Sindhové.
  • Allah Wahi. - Bůh Ti žehnej.

[editovat] Výslovnost

Sindhština rozlišuje poměrně velký počet fonémů. 46 různých souhlásek se kombinuje ještě s dalšími 16 samohláskami. Všechny plozivy, afrikáty a nasály, dále retroflexní verberanta a laterální aproximanta mají své protějšky tvořené přídechem. Sindhština také zahrnuje čtyři oddělené implozivy.

[editovat] Souhlásky

Bilabiály Labio-
dentály
Dentály Alveoláry Post-
alveoláry
Retroflexy Palatály Veláry Glotály
Nazály m
n
ɳ
ɳʱ
ɲ ŋ
Plozivy p
b
t
d
ʈ
ʈʰ
ɖ
ɖʱ
k
g
Implozivy ɓ ɗ    ʄ ~ jˀ ɠ
Afrikáty t̠ɕ
t̠ɕʰ
d̠ʑ
d̠ʑʱ
Frikativy f   s z ʂ x ɣ h  
Verberanty r ɽ
ɽʱ
Aproximanty ʋ j
Laterály l


[editovat] Samohlásky

Samohlásky v sindhštině

Samohlásky mohou být dlouhé /i e æ ɑ ɔ o u/ a krátké /ɪ̆ ʊ̆ ɐ̆/. (/æ ɑ ɐ̆/ jsou v tabulce přepisovány jako /ɛ a ə/.) Souhlásky, které následují po krátké samohlásce, se prodlužují: [pɐ̆tˑo] (list) vs. [pɑto] (nošený).

[editovat] Písmo

[editovat] Arabské písmo

V Pákistánu se sindhština zapisuje variantou perské abecedy, která se vyvinula z písma arabského. Používat se začala pod britskou nadvládou v 19. století. Sindhská varianta celkem obsahuje 52 písmen. Perskou abecedu obohatila o do té doby nepoužívané spřežky a dalších 18 nových písmen, ڄ ,ٺ ,ٽ ,ٿ ,ڀ ,ٻ ,ڙ ,ڍ ,ڊ ,ڏ ,ڌ ,ڇ ,ڃ ,ڦ ,ڻ ,ڱ ,ڳ ,ڪ, aby popsala různé fonémy sindhštiny a dalších indoárijských jazyků. Některá písmena, která v perštině či arabštině představují odlišné fonémy, jsou v sindhské variantě homofony.

جھ ڄ ج پ ث ٺ ٽ ٿ ت ڀ ٻ ب ا
ɟʱ ʄ ɟ p s ʈʰ ʈ t ɓ b *
ڙ ر ذ ڍ ڊ ڏ ڌ د خ ح ڇ چ ڃ
ɽ r z ɖʱ ɖ ɗ d x h c ɲ
ق ڦ ف غ ع ظ ط ض ص ش س ز ڙھ
k f ɣ z t z s ʃ s z ɽʱ
ي ه و ڻ ن م ل ڱ گھ ڳ گ ک ڪ
* h * ɳ n m l ŋ ɡʱ ɠ ɡ k

[editovat] Dévanágarí

V Indii je naopak používáno písmo dévanágarí. Sindhskou variantu představila v roce 1948 vláda Indie, nikdy se však nedočkala úplného přijetí a dnes se používá po boku s arabským písmem. Čárka pod písmenem značí implozivní souhlásku. Tečka zvaná nukta tvoří nové souhlásky.

ə a ɪ i ʊ e ɛ o ɔ
ख़ ग॒ ग़
k x ɡ ɠ ɣ ɡʱ ŋ
ज॒ ज़
c ɟ ʄ z ɟʱ ɲ
ड॒ ड़ ढ़
ʈ ʈʰ ɖ ɗ ɽ ɖʱ ɽʱ ɳ
t d n
फ़ ब॒
p f b ɓ m
j r l ʋ
ʃ ʂ s h


[editovat] Externí odkazy

Wikipedia
Sindhská edice Wikipedie, svobodné encyklopedie

[editovat] Reference

  1. [1]
  2. The Sindhu World

[editovat] Zdroje

V tomto článku je použit překlad textu z článku Sindhi language na anglické Wikipedii.

Indoíránské jazyky
Indoárijské jazyky:
Pahárské: nepálština | středopahárské (garhwalština | tehri | kumaonština) | západopahárské
Severozápadní: sindhština | khojkijština | kachhijština | gudžarátština
Střední: romština | hindustánština (hindština | urdština) | rádžasthánština | paňdžábština
Východní: bengálsko-ásámské (ásámština | bengálština) | bihárské (angičtina | bhojpurština | magahijština | maithilština) | urijské (urijština) …
Západní: maráthština | konkánština
Jižní: divehi | sinhálština
Védský sanskrt | sanskrt | mitannština | páli
Íránské jazyky:
Východoíránské: severovýchodní (avestánština | skythijština (sakánština) | osetština | sogdiština (jagnobština) | baktrijština) |
jihovýchodní (paštština | pamirština)
Západoíránské: severozápadní (zoroastrijské darí | balúčština | gilačtina | kurdština | talyština) | jihozápadní (staroperština | páhlavština |
perština (afghánské darí | tádžičtina | hazarština | bukhorština) | lurijština | tatština)
Dardské jazyky: dameli | domaaki | gawar-bati | kalasha | kašmírština | khowar | kohistánština | ningalámština | pashayština | phalura | shina | šumaštština
Núristánské jazyky: ashkun | kamkata-viri (kata-vari | kamviri | mumviri) | prasuni | tregami | waigali