Dévanágarí

Různé znaky písma brahmí

Dévanágarí (देवनागरी) (někdy také nágarí) je abugidové (neboli „alfasylabické“ – některé jeho znaky zastupují hlásky, jiné slabiky) písmo používané pro několik indických jazyků, zejména hindštinu, nepálštinu a maráthštinu. Používá se také pro zápis sanskrtu. Podobně jako jiná indická písma se vyvinulo z písma bráhmí.

Původ

Ukázka ručně psaného textu Rgvédu z počátku 19. století.

Dévanágarí je součástí rodiny písem Nepálu, Indie, Tibetu a jihovýchodní Asie, které vznikly z písma bráhmí. Je potomkem guptovského písma, spolu s písmy siddham a šaradá. Východní varianty guptovského písma se nazývaly nāgarī a jejich první stopy prokazatelně pocházejí z 8. století po Kr. Kolem roku 1200 je začalo vytlačovat písmo siddham, které přežilo dodnes jako nosič textů tantrického buddhismu ve východní Asii, a písmo šáradá, které se používalo paralelně v Kašmíru.

Sanskrtské slovo nāgarī je femininum slova nāgara, což je adjektivní tvar (typ vrddhi) slova nagara, česky „město“. Tvar ženského rodu je tu kvůli původní vazbě na slovo lipi, česky „písmo“, tj. nāgarī lipi, česky „městské písmo“, přeneseně „písmo vzdělanců“. Existovalo několik druhů písma nágarí. Jedno z nich se lišilo přidáním předpony deva-, česky „bůh“ nebo božský. Spolu se slovem tvoří složené slovo (tatpuruṣa) s významem „městské [písmo] bohů“ nebo „božské městské [písmo]".

Název devanāgarī se začal používat poměrně nedávno, ale starší tvar nāgarī je stále častý. Rychlé rozšíření novějšího termínu bylo pravděpodobně zapříčiněno výlučným použitím tohoto písma při vydávání posvátných sanskrtských textů v druhé polovině 19. a začátkem 20. století. Vytvořil se dokonce dojem spjatosti písma dévanágarí se sanskrtem, takže se dnes mylně předpokládá, že je „písmem sanskrtu“. Ve skutečnosti v předkoloniálním období v Indii neexistovalo standardní písmo pro sanskrt a používalo se to, které bylo blízké obyvatelstvu v lokalitě, kde text vznikl.

Fonetika a fonologie

Sanskrtská abeceda má 46 znaků, které jsou rozděleny do skupin podle způsobu a místa vyslovování. Abecedy dalších jazyků, které dévanágarí používají, mohou být rozšířené o další znaky, např. v hindštině jich je celá řada.

1. samohlásky – a, á, i, í, u, ú, r, lr, lrí
2. dvojhlásky – é, ai, ó, au
3. hlásky hrdelní – k, kh, g, gh, n
4. hlásky zadopatrové – č, čh, dž, džh, ň
5. hlásky předopatrové – t, th, d, dh, n
6. hlásky zubné – t, th, d, dh, n
7. hlásky retné – p, ph, b, bh, m
8. polohlásky – j, r, l, v 
9. sykavky – ś, š, s 
10. posthláska – h

Samohlásky (vokály)

Písmeno			Transkripce		Výslovnost
Samostatné	Značka	Značka + प (p)	IAST	Čeština	Sanskrt	Hindština	Maráthština
अ		प	a	a	ə		ə
आ	ा	पा	ā	á	aː		a
इ	ि	पि	i	i	i	ɪ	i
ई	ी	पी	ī	í	iː
उ	ु	पु	u	u	u	ʊ	u
ऊ	ू	पू	ū	ú	uː
ए	े	पे	e	é	eː		e
ओ	ो	पो	o	ó	οː		o
ऐ	ै	पै	ai	ai	əi	æ̝ː	əi
औ	ौ	पौ	au	au	əu	ɔː	əu
ऋ	ृ	पृ		r	ɻ	ɾɪ	ɾu
ॠ	ॄ	पॄ		rí	ɻː
ऌ	ॢ	पॢ		lr	ɭ
ॡ	ॣ	पॣ		lrí	ɭː
ऍ	ॅ	पॅ				æ
ऑ	ॉ	पॉ				ɔ

Souhlásky (konsonanty)

	Fonetičnost												Nosovky			Polohlásky			Posthlásky
	Neznělé						Znělé
	Neaspirované			Aspirované			Neaspirované			Aspirované									Neznělé			Znělé
Guturály	क	ka	kə	ख	kha	kʰə	ग	ga	ɡə	घ	gha	ɡʱə	ङ	na	ŋə							ह	ha	ɦə hə
Palatály	च	ča	tʃə tsə	छ	čha	tʃʰə tsʰə	ज	dža	dʒə dzə	झ	džha	dʒʱə dzʱə	ञ	ňa	ɲə	य	ja	jə	श	ša	ɕə ʃə
Cerebrály	ट	ta	ʈə	ठ	tha	ʈʰə	ड	da	ɖə	ढ	dha	ɖʱə	ण	na	ɳə	र	ra	ɳə	ष	ša	ʂə ʃə
Dentály	त	ta	t̪ə	थ	tha	t̪ʰə	द	da	d̪ə	ध	dha	d̪ʱə	न	na	nə	ल	la	lə	स	sa	sə
Labiály	प	pa	pə	फ	pha	pʰə	ब	ba	bə	भ	bha	bʱə	म	ma	mə	व	va	ʋə wə

Složené souhlásky (ligatury)

Vedle sebe	ग्ल	gla	न्त	nta	स्क	ska	श्व	šva	त्त	tta
Znaménko r	र्न	rna	न्र	nra	र्त	rta	त्र	tra	र्र	rra
Přiřazení pod sebou	द्ग	dga	द्घ	dgha	द्द	dda	द्ध	ddha	द्न	dna
	द्ब	dba	द्भ	dbha	द्म	dma	द्य	dja	द्व	dva
	क्त	kta	ह्ण	hṇa	ह्म	hma	ह्य	hja	ह्र	hra
Dvakrát r	ट्र	ṭra	ठ्र	ṭhra	ड्र	ḍra	ढ्र	ḍhra	ङ्र	ṅra
Jiná přiřazení	क्ष	kša	क्ष्म	kšma	ज्ञ	džňa	न्त्व	ntva	न्त्र्य	ntrja

Číslice

Číslice používané v dévanágarí jsou arabským číslicím, jež používáme i v češtině, velmi podobné:

० 0

१ 1

२ 2

३ 3

४ 4

५ 5

६ 6

७ 7

८ 8

९ 9

V jazycích píšících dévanágarí se ale můžeme setkat i s arabskými (evropskými) číslicemi.

Sandhi

Sanskrt má obsáhlý systém pravidel pro změny koncových hlásek, případně počátečních hlásek následujících slov. Říká se tomu sandhiová pravidla (sandhi znamená v češtině „spojení“). To je důsledek toho, že sanskrt je mluvená řeč převedená písmem dévanágarí v úplně přesné zvukové podobě do písemné podoby. I v češtině se zvuky počátečních a koncových hlásek v běžné mluvě mění, čeština tyto změny ale nezaznamenává v písmu.

Například setkají-li se dvě samohlásky, spojí se v jednu:

a + i = é --- adja iha ----- adjéha ------ (teď zde)

a + u = ó --- tathá uktah -- tathóktah --- (tak řečený)

a + r = ar -- tatra rkšah -- tatrarkšah -- (tam je medvěd)

a + é = ái -- adhuná éva --- adhunáiva --- (právě teď)

a + ó = áu -- atra óšadhih - atráušadhih - (zde je lék)

Odkazy

Literatura

• Zbavitel, Dušan PhDr. (1987). Sanskrt učební texty, Universita J.E. Purkyně, fakulta filozofická. Rektorát UJEP Brno a Geofyzika Brno. Oprávnění ministerstva kultury 21-514/79
• Scharpé, Adriaan Dr. (1943). Klassieke sanskrit, Kon. atheneum Berghen. N.V. De Vlaamsche drukkerij Leuven - Toelating Nr. 2769