Arabské číslice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Číselný zápis arabských čísel

Arabské číslice (též hindské číslice, hindsko-arabské číslice nebo indo-arabské číslice) jsou v latince číslice, kterých je deset (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9). Indické číslice přejala perská matematika v Indii, a poté i arabská kultura na západě. Používání arabských číslic se rozšířilo do celého světa díky mezinárodnímu obchodu a kolonialismu.

Důvodem proč jsou nejpoužívanější číslice známé, jako arabské je ten, že ve středověku v 10. století je přinesly do Evropy Arabové ze severní Afriky (hlavně z Libye). I když tyto číslice byly původně z Indie, ale to Evropané v té době nevěděli, byly nazývány jako arabské číslice.

Obsah

[editovat] Historie

[editovat] Původ

Číslice od 1 až do 9 se v hinduisticko-arabské soustavě čísel vyvinuly z číslic jazyka brahmi. Buddhistické nápisy zhruba od roku 300 př. n. l. používaly symboly, ze kterých se pak staly číslice 1, 4 a 6. O jedno století později se začaly používat symboly, ze kterých se pak staly číslice 2, 7 a 9.

První všeobecně přijímaný nápis obsahující použití 0 pochází z roku 870, v nápisu u Gwalior ve střední Indii. Do té doby bylo používání symbolu 0 objeveno již v Persii, kde byl zmíněn v Al-Khwarizmiho popisu indických čísel. Početné indické dokumenty na měděných deskách ukazují, že číslo 0 už existovalo dříve a to někdy kolem 6 století po n. l.

Perský matematik Al-Chorezmí, napsal knihu „On the Calculation with Hindu Numerals“., kolem roku 825 v arabštině a arabský matematik Alkindus napsal čtyři díly knihy: „On the Use od the Indian Numerals“ (Ketab fi Isti´mal al-´Adad al-Hindi) kolem roku 830. Zejména tyto práce byly zodpovědné za rozšiřování indického systému číslování na Středním Východě a na Západě. V 10. století středo-východní matematici rozšířili desítkovou číselnou soustavu tak, aby zahrnovala zlomky, jak zaznamenal syrský matematik Abu'l-Hasan al-Uqlidisi v roce 952-953. Desetinná čárka byla představena Sindem ibnem Alim, který také dříve psal pojednání o arabských číslicích.

Výrazné západo-arabské varianty symbolů se začaly objevovat kolem 10. století v Maghreb a Al-Andalus. Byly tam totiž objeveny číslice, které jsou přímými předchůdci moderních západních arabských číslic, které se dnes používají na celém světě.

[editovat] Adaptace v Evropě

Německý rukopis na stránce, která pojednává o používání arabských číslic (Talhoffer Thott, 1459).
Řezba do dřeva zobrazující orloj v 16. století v katedrále v Uppsale se dvěma ciferníky, kde jeden zobrazuje arabské číslice a druhý římské číslice.
Ciferník desítkové soustavy ve francouzské revoluci ke konci 18. století

V roce 825 Al-Chorezmí napsal pojednání v arabštině, „O počítání s hindskými číslicemi“, které přeložil do latiny z arabštiny ve 12. století jako „Algoritmi de numero Indorum“, kde „Algoritmi“ překládá jako metody výpočtu.

První zmínky o arabských číslech byly nalezeny na západě Evropy v dokumentech Codex Vigilanus v roce 976.V roce 980 Gerbert z Aurillacu (později papež Silvestr II.) využil své pozice a šířil v Evropě vědomí o arabských číslech. Gerbert z Aurillacu v mládí studoval v Barceloně, takže měl na výklad o arabských číslech dostatečné vzdělání.

Fibonacci byl matematik, který se narodil v Pise a studoval v Bejaie (Bougie) v Alžírsku, podporoval šíření vědomostí o indické číselné soustavě svou knihou Liber Abaci, kterou napsal v roce 1202.

[editovat] Adaptace v Rusku

Systém číslic v cyrilici používali jižní a východní Slované. Tento systém byl použit v Rusku až na počátku 18. století, kdy ho Petr I. Veliký nahradil arabskými číslicemi.

[editovat] Adaptace v Číně

Během vlád dynastií Ming a Čching (když arabské číslice byly nejprve představeny do Číny), někteří čínští matematici používali v číselné soustavě čínské číslice . Po dynastii Čching, byly jak čínské znaky, tak i číslice nahrazeny arabskými číslicemi ve všech matematických spisech.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

V tomto článku je použit překlad textu z článku Arabic numerals na anglické Wikipedii.

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích