Maráthština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Maráthština
मराठी
Marāṭhī
Rozšíření: Indie (Maháráštra, Goa aj.), Mauricius, Izrael

Počet mluvčích:

90 000 000 (70 000 000 jako mateřský jazyk)

Klasifikace:

Písmo: dévanágarí
Postavení
Regulátor: महाराष्ट्र साहित्य परिषद (Maháráštra sáhitja parišad, Puné)
Úřední jazyk: Indie (Maháráštra)
Kódy
ISO 639-1: mr
---
mar (B) mar (T)
ISO 639-3: mar
SIL: není
Wikipedie
mr.wikipedia.org

Maráthština (maráthsky मराठी, marāṭhī) je indoárijský jazyk, používaný v indických státech Maháráštra (kde je úředním jazykem) a Goa.

Obsah

[editovat] Historie a rozšíření

Jako všechny indoárijské jazyky se maráthština vyvinula ze sanskrtu. Maráthské nápisy jsou doložené z přelomu 1. a 2. tisíciletí. Ve středověku vznikala v maráthštině důležitá hinduistická díla. Vzhledem k rozšíření kolem dnešního Mumbaí byla maráthština prvním indoárijským jazykem, se kterým se seznamovali Evropané (v tomto případě Portugalci). Dnes je maráthština úředním jazykem státu Maháráštra (zatímco všeindická hindština a angličtina se objevují v komunikaci s federálními úřady).

[editovat] Charakteristika

Maráthština má blíže k sanskrtu než třeba hindština, a to jak složitější gramatikou (pády), tak slovní zásobou, kterou méně ovlivnila perština a arabština. Slovosled je poměrně pevný a řadí maráthštinu mezi SOV jazyky (subject – object – verb), tedy nejdříve podmět, pak předmět a nakonec sloveso. Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek t – th – d – dh – n. Zvláštností oproti severoindickým jazykům je časté nahrazování l v sanskrtských slovech retroflexní laterální aproximantou ḷ.

[editovat] Abeceda a výslovnost

Maráthština používá písmo dévanágarí, ve kterém každá souhláska obsahuje implicitní samohlásku schwa a případné jiné samohlásky se vyznačují diakritickými znaménky nad, pod, před nebo za souhláskou. Kromě toho existují i samostatné znaky pro samohlásky, které stojí na začátku slabiky.

Tradiční abecední pořadí písmen v dévanágarí a dalších příbuzných písmech je podle fonetických vlastností, tedy nejdříve samohlásky, pak souhlásky, nejdříve ražené v pěti řadách podle místa tvorby (ka, ča, ṭa, ta, pa), v rámci řady vždy dvojice neznělých (bez přídechu a s přídechem), dvojice znělých a odpovídající nosová souhláska. Nakonec přicházejí polosamohlásky, sykavky a ostatní.

dévanágarí: अं अः अँ आँ क्ष ज्ञ
transliterace: a ā i ī u ū ē ai ō au ' ä ô kh g gh ng č čh j jh ň ṭh ḍh t th d dh n p ph b bh m y r l ś h x dny
výslovnost: a á i í u ú ri e aj o au n/m h æ ó kh g gh ng č čh džh ň t th d dh ng t th d dh n p ph/f b bh m j r l š š h l dnj
  • Cerebrální souhlásky ट, ठ, ड, ढ, ण se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby.
  • Znaménko ं se nazývá anusvár (अनुसवार) a má způsobovat nazalizaci samohlásky ve slabice, nad kterou se objeví. V praxi to obvykle znamená, že se na konci slabiky objeví nosová souhláska ze stejné řady, jako je počáteční souhláska následující slabiky (např. před k se objeví ng, před b se objeví m atd.)
  • Znaménko ः se nazývá visarg (विसर्ग) a označuje přídech za slabikou, za kterou se objeví.
  • Samohláska अँ se používá pro fonetický přepis anglického a ve slově act (æ).
  • Samohláska आँ se používá pro fonetický přepis anglického a ve slově all (ɔ).

[editovat] Gramatika

[editovat] Podstatná jména

Podstatná jména rozlišují rod mužský (pullinga), ženský (strílinga) a střední (napusakalinga). Pravidla přiřazení slov k rodům jsou složitá, ale často platí, že jména rodu mužského končí na , ženského na . V množném čísle se mužské mění na , ženské se mění na -já. K podstatným jménum rodu středního končícím na souhlásku se v množném čísle připojuje . Příklady:

मुलगा mulagá chlapec मुलगे mulagé chlapci
मुलगी mulagí dívka मुलग्या mulagjá dívky
घर ghar dům घरे gharé domy

Podstatná jména rozlišují následující pády:

Pád Maráthský název Koncovky
Nominativ prathamá vibhakti
Akuzativ dvitíjá vibhakti स, ला, ना
Instrumentál tritíjá vibhakti ने, नी, शी
Dativ čaturthí vibhakti स, ला, ना
Ablativ pančamí vibhakti पासून, तून, हून
Genitiv šašthí vibhakti चा, ची, चे, च्या
Lokativ saptamí vibhakti आत, ईत, वर
Vokativ sambódhan vibhakti

Vokativ se sice v maráthské mluvnici rozlišuje, ale netvoří se připojováním koncovek ke kmeni podstatného jména. Místo toho se před slovo v nominativu vloží slovo, odpovídající českému „hej, haló!" V důvěrné komunikaci je to अरै araj a ऐ aj, zdvořilostní tvar je अहो ahó.

[editovat] Zájmena

मी
तू ty
तो on
ती ona
ते ono
आम्ही ámhí my
तुम्ही tumhí vy
ते oni
त्या tjá ony
ती ona

Zdvořilostní varianty zájmen 2. a 3. osoby (kromě středního rodu) odpovídají tvarům množného čísla (srov. vykání).

[editovat] Číslovky

Na číslovkách je dobře vidět příbuznost maráthštiny se slovanskými a ostatními indoevropskými jazyky.

एक ék jeden
दोन dón dva
तीन tín tři
चार čár čtyři
पाच páč pět
सहा sahá šest
सात sát sedm
आठ áṭh osm
नउ nau devět
दहा dahá deset

[editovat] Slovesa

Infinitiv má příponu -ṇé (-णे).

Přítomné tvary slovesa बोलणे bólaṇé „mluvit“

Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod Ženský a střední rod Všechny rody
1. osoba मी बोलतो
mí bólató
mluvím
मी बोलते
mí bólaté
mluvím
आम्ही बोलतो
ámhí bólató
mluvíme
2. osoba तू बोलतोस
tú bólatós
mluvíš
तू बोलतेस
tú bólatés
mluvíš
तुम्ही बोलता
tumhí bólatá
mluvíte
3. osoba तो बोलतो
tó bólató
mluví
ती (ते) बोलते
tí (té) bólaté
mluví
ते (त्या, ती) बोलतात
té (tjá, tí) bólatát
mluví

Minulé tvary slovesa बोलणे bólaṇé „mluvit“

Jednotné číslo Množné číslo
Mužský rod Ženský rod Střední rod Mužský rod Ženský rod Střední rod
1. osoba मी बोललो
mí bólaló
mluvil jsem
मी बोलले
mí bólalé
mluvila jsem
आम्ही बोललो
ámhí bólaló
mluvili jsme
2. osoba तू बोललास
tú bólalás
mluvil jsi
तू बोललीस
tú bólalís
mluvila jsi
तुम्ही बोललात
tumhí bólalát
mluvili jste
3. osoba तो बोलला
tó bólalá
mluvil
ती बोलली
tí bólalí
mluvila
ते बोलले
té bólalé
mluvilo
ते बोलले
té bólalé
mluvili
त्या बोलल्या
tjá bólaljá
mluvily
ती बोलली
tí bólalí
mluvila

Budoucí tvary slovesa बोलणे bólaṇé „mluvit“

Jednotné číslo Množné číslo
Všechny rody Všechny rody
1. osoba मी बोलेन
mí bólén
budu mluvit
आम्ही बोलू
ámhí bólú
budeme mluvit
2. osoba तू बोलशील
tú bólśíl
budeš mluvit
तुम्ही बोलाल
tumhí bólál
budete mluvit
3. osoba तो (ती, ते) बोलेल
tó (tí, té) bólél
bude mluvit
ते (त्या, ती) बोलतील
té (tjá, tí) bóltíl
budou mluvit

Existují i složené časy. Průběhový přítomný čas se tvoří pomocí tvaru slovesa असणे asaṇé „být." Příklad:

Maráthsky: मी बोलत आहे।
Transliterace: Mí bólat áhe.
Doslova: Já mluvící jsem.
Překlad: Mluvím.

[editovat] Slovosled

Výchozí slovosled je podmětpředmětsloveso. Přívlastek se klade před podstatné jméno, které rozvíjí. Příslovečné určení obvykle stojí před slovesem nebo před předmětem, mnohdy ale také na začátku věty. Určení času se klade před určení místa. Záporky se zpravidla kladou před sloveso. Příklady:

Maráthsky: हे पुस्तका आहे।
Transliterace: Hé pustaká áhé.
Doslova: To kniha je.
Překlad: To je kniha.

[editovat] Slovní zásoba

Na rozdíl od hindštiny maráthština přejala méně slov z perštiny a arabštiny, místo toho si uchovala původní výrazy ze sanskrtu. V moderním jazyce je mnoho výpůjček z angličtiny, třeba „nádraží“ se řekne rajlvéstéšan.

[editovat] Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání obou jazyků je vedle maráthštiny tentýž text uveden i hindsky.

maráthsky

सर्व मनुष्यजात जन्मतःच स्वतंत्र आहे व स्र्तजणांना समान प्रतिष्ठा व समान अधिकार आहेत। त्यांना विचारशक्ति व सदसद्व सदसद्विवेकबुद्धि लाभलेली आहे व त्यांनी एकमेकंशी बंधुत्वाच्या भावनेने आचरण करावे।

transliterace

sarva manušjadžáta džanmata'ča svatañtra áhé va srtadžaņáñná samána pratišţhá va samána adhikára áhéta. tjáñná vičáraśakti va sadasadva sadasadvivékabuddhi lábhalélí áhé va tjáñní ékamékañśí bañdhutváčjá bhávanéné áčaraņa karávé.

hindsky

सभी मनुष्यों को गौरव और अधिकारों के मामले में जन्मजात स्वतन्त्रता और समानता प्राप्त है । उन्हें बुद्धि और अन्तरात्मा को देन प्राप्त है और परस्पर उन्हें भाईचारे के भाव से बर्ताव करना चाहिए ।

transliterace

sabhí manušjóñ kó gaurava aura adhikáróñ ké mámalé méñ džanmadžáta svatantratá aura samánatá prápta haj. unhéñ buddhi aura antarátmá kó déna prápta haj aura paraspara unhéñ bháíčáré ké bháva sé bartáva karaná čáhié.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Reference

  • Aleš Klégr, Petr Zima et al.: Světem jazyků. Albatros, Praha, 1989. Str. 150 – 151.
  • R. S. Deshpande, G. E. Salpekar: Teach Yourself Marathi. Hippocrene Books, New York, 2005. ISBN 0-87052-620-0
Indoíránské jazyky
Indoárijské jazyky:
Pahárské: nepálština | středopahárské (gahrwalština | tehri | kumaonština) | západopahárské
Severozápadní: sindhština | khojkijština | kachhijština | rádžasthánština | gudžarátština
Střední: romština | hindustánština (hindština | urdština) | paňdžábština
Východní: bengálsko-ásámské (ásámština | bengálština) | bihárské (angičtina | bhojpurština | magahijština | maithilština) | urijské (urijština) …
Západní: maráthština | konkánština
Jižní: divehi | sinhálština
Védský sanskrt | sanskrt | mitannština | páli
Íránské jazyky:
Východoíránské: severovýchodní (avestánština | skythijština (sakánština) | osetština | sogdiština (jagnobština) | baktrijština) |
jihovýchodní (paštština | pamirština)
Západoíránské: severozápadní (zoroastrijské darí | balúčština | gilačtina | kurdština | talyština) | jihozápadní (staroperština | páhlavština |
perština (afghánské darí | tádžičtina | hazarština | bukhorština) | lurijština | tatština)
Dardské jazyky: dameli | domaaki | gawar-bati | kalasha | kašmírština | khowar | kohistánština | ningalámština | pashayština | phalura | shina | šumaštština
Núristánské jazyky: ashkun | kamkata-viri (kata-vari | kamviri | mumviri) | prasuni | tregami | waigali