Bengálština

Bengálština বাংলা Bāṇlā
Rozšíření:	Bangladéš, Nepál, Singapur, Západní Bengálsko (Indie)
Počet mluvčích:	230 milionů
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Indoíránské jazyky Indoárijské jazyky Bengálskoásámské jazyky
Písmo:	Bengálské písmo
Postavení
Regulátor:	Západní Bengálsko – পশ্চিমবঙ্গ বাংলা আকাদেমি (paśčimabaŋga bāṇlā ākādemi) Bangladéš – বাংলা একাডেমী (bāṇlā ekāḍemī)
Úřední jazyk:	Západní Bengálsko, Bangladéš
Kódy
ISO 639-1:	bn
ISO 639-2:	ben (B) ben (T)
ISO 639-3:	ben
SIL:	BNG
Wikipedie
bn.wikipedia.org Bengálská Wikipedie

Bengálština (বাংলা bāṇlā) je indoárijský jazyk rozšířený v jižní Asii. Je jedním z následovníků sanskrtu, pálijštiny a prákrtů. Je nejvýchodnějším jazykem indoevropské jazykové rodiny, k jejíž indoíránské větvi je řazena společně se sousední ásámštinou.

Historie a rozšíření

S více než 200 miliony mluvčích je pátým nejpoužívanějším jazykem na světě. Zároveň je čtvrtým nejrozšířenějším jazykem z hlediska počtu rodilých mluvčích. Po hindštině jde také o druhý nejčastější jazyk Indie (nepočítaje angličtinu).

Díky bengálské renesanci v 19. a 20. století bylo mnoho děl z nejznámější indické literatury napsáno právě v bengálštině. V tomto jazyce byla vytvořena například díla Rabíndranátha Thákura – prvního Asijce jemuž byla udělena Nobelova cena. Bengálci bylo vedeno také mnoho reformních náboženských, filozofických a politických hnutí té doby.

Dnes ji používá cca 207 000 000 lidí. Další 4 000 000 ji používají jako druhý jazyk. Lidé mluvící bengálsky žijí kromě hlavních oblastí (Bangladéš, Indie) i v zemích jako Malawi, Spojené arabské emiráty, Spojené království, USA, Saúdská Arábie, Singapur či Nepál.

Charakteristika

Bengálština je flexivní jazyk. Slovosled, i když není zcela pevný, ji řadí mezi SOV jazyky (subject – object – verb), tedy nejdříve podmět, pak předmět a nakonec sloveso. Fonetickou výbavu více méně sdílí s ostatními indoárijskými jazyky, významným rysem jsou přídechové varianty ražených souhlásek a zvláštní řada retroflexních hlásek t – th – d – dh – n. Zvláštností oproti příbuzným jazykům je chybějící rozdíl mezi b a v.

Abeceda a výslovnost

Bengálština používá bengálské písmo, ve kterém každá souhláska obsahuje implicitní samohlásku (o) a případné jiné samohlásky se vyznačují diakritickými znaménky nad, pod, před nebo za souhláskou. Kromě toho existují i samostatné znaky pro samohlásky, které stojí na začátku slabiky.

Tradiční abecední pořadí písmen je podle fonetických vlastností, tedy nejdříve samohlásky, pak souhlásky, nejdříve ražené v pěti řadách podle místa tvorby (ka, ča, ṭa, ta, pa), v rámci řady vždy dvojice neznělých (bez přídechu a s přídechem), dvojice znělých a odpovídající nosová souhláska. Nakonec přicházejí polosamohlásky, sykavky a ostatní.

bengálské písmo:

অ

আ

ই

ঈ

উ

ঊ

ঋ

এ

ঐ

ও

ঔ

অং

অঃ

ক

খ

গ

ঘ

ঙ

চ

ছ

জ

ঝ

ঞ

ট

ঠ

ড

ড়

ঢ

ঢ়

ণ

ত

থ

দ

ধ

ন

প

ফ

ব

ভ

ম

য

য়

র

ল

শ

ষ

স

হ

samohlásky po k:

ক

কা

কি

কী

কু

কূ

কৃ

কে

কৈ

কো

কৌ

কং

কঃ

transliterace:

o

ā

i

ī

u

ū

r̥

e

oi

ō

ou

oñ

'

k

kh

g

gh

ng

č

čh

j

jh

ň

ṭ

ṭh

ḍ

ṛ

ḍh

ṛh

ṇ

t

th

d

dh

n

p

ph

b

bh

m

y

ŷ

r

l

ś

ṣ

s

h

výslovnost:

ɔ

a/á

i

í

u

ú

ri

é

oj

ó

ou

n/m

h

k

kh

g

gh

ng

č

čh

dž

džh

ň

t

th

d

r

dh

rh

n

t

th

d

dh

n

p

ph/f

b

bh

m

dž

j

r

l

š

š

s/š

h

• Implicitní samohláska se vyslovuje většinou jako zadní samohláska, buď [ɔ] jako v মত [mɔt̪] „názor“, nebo [o] jako v মন [mon] „mysl“, někdy i jako otevřenější [ɒ]. V přepisech do latinky se objevuje jako o nebo ô, ale můžeme se setkat i s přepisem a po vzoru ostatních indických jazyků a písem.
• Cerebrální souhlásky ট, ঠ, ড, ঢ, ণ se vyslovují tak, že se špička jazyka opře o horní měkké patro místo o zuby. (U ণ se ale tato výslovnost zachovala jen tam, kde za ní následuje jiná cerebrální souhláska, jinde už se vyslovuje jako obyčejné [n].)
• Znaménko ং se nazývá onuššár (অনুস্বার) a má způsobovat nazalizaci samohlásky ve slabice, nad kterou se objeví. V praxi to obvykle znamená, že se na konci slabiky objeví nosová souhláska ze stejné řady, jako je počáteční souhláska následující slabiky (např. před k se objeví ng, před b se objeví m atd.)
• Znaménko ঃ se nazývá bisorg (বিসর্গ) a označuje přídech za slabikou, za kterou se objeví.
• Znaménko ্ se nazývá hosonto (হসন্ত, v sanskrtu nazývaný virám) a jeho připojení k souhlásce ruší inherentní a. V psaném textu se ale objevuje zřídka, protože pro zápis dvou a více po sobě jdoucích souhlásek se obvykle používají spřežky. hosonto má však nezastupitelnou roli při zpracování bengálštiny na počítači: uživatel zapíše třeba ka+hosonto+ša a teprve software zodpovědný za práci s fontem zařídí, že se místo těchto tří znaků objeví znak spřežky kša.
• Existují i případy, kdy se implicitní samohláska nevyslovuje, přestože není použito hosonto ani spřežka. Stává se to zejména na konci slova, ale i uvnitř, např. গামলা (gāmolā) se čte [ɡamla].

Gramatika

Podstatná jména

Podstatná jména rozlišují jednotné a množné číslo. V každém čísle mohou nabývat až čtyř různých tvarů podle užití ve větě a vztahu ke slovesu (pádové koncovky). U indických autorů se ovšem můžeme setkat s rozlišením šesti až osmi pádů (vibhakti) v souladu s tradiční gramatikou sanskrtu. V bengálštině jsou ale některé tyto „pády“ realizovány s pomocí záložky (postpozice) a tvary dativu a akuzativu se neliší vůbec.

	Jednotné číslo	Množné číslo
Nominativ কর্তা kortā	বালক bālok chlapec	বালকেরা bālokerā chlapci
Akuzativ কর্ম kormo	বালককে bālokoke chlapce	বালকদিগকে bālokodigoke chlapce
Genitiv সম্বন্ধ sombondho	বালকের bāloker chlapce, chlapcův, chlapcova, chlapcovo	বালকদের bālokoder chlapců
Lokativ অধিকরণ odhikoroṇo	বালকে bāloke v chlapci, na chlapci	বালকদিগেতে bālokodigete v chlapcích, na chlapcích

Bengálské dialekty v Bangladéši

• centrální (standardní) bengálština
• západní bengálština (Kharia Thar, Mal Paharia, Saraki)
• jihozápadní bengálština
• severní bengálština (Koch, Siripuria)
• Rajbangsi
• Bahe
• východní bengálština (Sylhetti)
• jihovýchodní bengálština (Chakma)
• Ganda
• Vanga