Kurdština
| Kurdština | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: |  Irák Írán Turecko |
||
|
Počet mluvčích: |
|||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Arabské písmo, Latinka | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: | není stanoven | ||
| Úřední jazyk: | není úředním | ||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | ku | ||
| ISO 639-2: |
|
||
| ISO 639-3: | kur | ||
| SIL: | není | ||
| Wikipedie | |||
| ku.wikipedia.org | |||
Kurdština (kurdsky کوردی, kurdî nebo kurdkî) je indoevropský jazyk patřící do íránské větve, resp. mezi severozápadní íránské jazyky. Moderní kurdština se dá rozdělit do pěti skupin: kurmándží, sorání, kelhuri, leki a zazani. Z vědeckého hlediska je velmi sporné, zda se jedná o dialekty anebo samostatné jazyky. Oblasti, ve kterých se kurdština používá, jsou regiony východního Turecka, sever Sýrie, oblasti Iráku, Íránu a území bývalého Sovětského svazu.
Kurdština je (spolu s arabštinou) úředním jazykem v Iráku, naopak v Sýrii je zakázáno publikovat jakékoliv texty v kurdštině. Podobná omezení existovala do roku 2002 i v Turecku, bylo zde zakázáno užívat kurdštinu ve školství a v médiích; po zrušení těchto omezení ale byla kurdština experimentálně použita ve školství a v roce 2009 dokonce v Turecku vznikla celodenně vysílající televizní stanice v kurdštině.
Systém zápisu kurdštiny dosud není pevně stanoven a sjednocen. V Turecku se kurdština zapisuje latinkou tureckým pravopisem, v Íránu upravenou variantou arabského písma, v Iráku buď arabským písmem nebo latinkou. V Sýrii se pro zápis kurdštiny rovněž používá latinka. Kurdové na území bývalého Sovětského svazu užívají většinou stále upravenou variantu cyrilice.
Mezi nejstarší literární díla v kurdštině patří Mishefa Reş, svatá kniha specificky kurdského náboženství Yazidi. V 15. století se začala rozvíjet kurdská poesie a specifický literární jazyk. V roce 1787 vydal italský misionář Maurizio Garzoni v italštině v Římě první gramatiku kurdštiny, čímž byl položen základ k vědeckému zkoumání kurdštiny z hlediska evropské lingvistiky.
