Maháráštra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Maháráštra
महाराष्ट्र
geografie

Maharashtra in India (disputed hatched).svg

Hlavní město: Mumbaí
zeměpisné souřadnice:
Rozloha: 307 713 km²
Nejvyšší bod: Kalsubai (1646 m n. m.)
Časové pásmo: +5:30
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 96 752 247
Hustota zalidnění: 314 ob./km²
Jazyk: maráthština
Národnostní složení: Maráthové
Náboženství: hinduismus (80 %), islám (11 %), buddhismus (6 %), džinismus (1 %), křesťanství (1 %), zoroastrismus
správa regionu
Nadřazený celek: Indie
Druh celku: svazový stát
Podřízené celky: 35 okresů (जिल्हे, districts)
Guvernér Somanahalli Mallaiah Krishna
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: IN-MH

Maháráštra (maráthsky महाराष्ट्र, Maháráštra, anglicky Maharashtra), v překladu Velký národ je svazový stát v západní Indii. Na severozápadě sousedí s Gudžarátem, na severu s Madhjapradéšem, na východě s Čhattísgarhem, na jihovýchodě s Ándhrapradéšem a na jihu s Karnátakou a Goou. Na západě ho omývají vody Arabského moře; nedaleko od pobřeží je na severu mezi Maháráštru a Gudžarát vetknuto území Nagar Haveli, součást svazového teritoria Dádra a Nágar Havélí.

Její obyvatelé Maráthové hovoří indoárijským jazykem maráthštinou, příbuznou hindštině. Maháráštra byla vytvořena v roce 1956 rozšířením státu Bombaj (za britské vlády tzv. Bombajské prezidentství) o maráthsky mluvící regiony Maráthváda (do té doby součást státu Hajdarábád) a Vidarbha (součást Centrálních provincií, pozdějšího Madhjapradéše).

V Maháráštře žije přes 96 milionů obyvatel. Po Uttarpradéši a čínské provincii Che-nan je třetí nejlidnatější nižší územní jednotkou na světě.[1] Kdyby byla státem, v počtu lidí by zaujímala 12. místo na světě.

Správní členění[editovat | editovat zdroj]

Maháráštra se dělí na 35 okresů (maráthsky जिल्हा džilhá, pl. जिल्हे džilhé, anglicky district, pl. districts).

  • AK अकोला / Akolá / Akola
  • AM अमरावती / Amrávatí (Amarávatí) / Amravati
  • AH अहमदनगर / Ahmadnagar (Ahamadanagara) / Ahmednagar
  • OS उस्मानाबाद / Usmánábád (Usmánábáda) / Osmanabad
  • AU औरंगाबाद / Aurangábád (Aurangábáda) / Aurangabad
  • KO कोल्हापूर / Kólhápúr (Kólhápúra) / Kolhapur
  • GA गडचिरोली / Gadčirólí (Gadačirólí) / Gadchiroli
  • GO गोंदिया / Góndijá / Gondiya
  • CH चंद्रपूर / Čandrapúr (Čandrapúra) / Chandrapur
  • JG जळगाव / Džalgáv (Džallagáva) / Jalgaon
  • JN जालना / Džálná (Džálaná) / Jalna
  • DH धुळे / Dhulé / Dhule
  • NB नंदुरबार / Nandurbár (Nandurabára) / Nandurbar
  • NG नागपूर / Nágpúr (Nágapúra) / Nagpur
  • NS नाशिक / Nášik (Nášika) / Nashik
  • ND नांदेड / Nándéd (Nándéda) / Nanded
  • TH ठाणे / Tháné / Thane
  • PA परभणी / Parbhaní (Parabhaní) / Parbhani
  • PU पुणे / Puné / Pune
  • BI बीड / Bíd (Bída) / Beed
  • BU बुलढाणा / Buldháná (Buladháná) / Buldhana
  • BH भंडारा / Bhandárá / Bhandara
  • MC मुंबई जिल्हा / Mumbai / Mumbai City
  • MU मुंबई उपनगर जिल्हा / Mumbaí upanagar džilhá / Mumbai Suburban District
  • YA यवतमाळ / Javatmál (Javatamálla) / Yavatmal
  • RT रत्नागिरी / Ratnágirí / Ratnagiri
  • RG रायगड / Rájgad (Rájagada) / Raigad
  • LA लातूर / Látúr (Látúra) / Latur
  • WR वर्धा / Vardhá / Wardha
  • WS वाशिम / Vášim (Vášima) / Washim
  • ST सातारा / Sátárá / Satara
  • SN सांगली / Sánglí (Sángalí) / Sangli
  • SI सिंधुदुर्ग / Sindhudurg (Sindhudurga) / Sindhudurg
  • SO सोलापूर / Sólápúr (Sólápúra) / Solapur
  • HI हिंगोली / Hingólí / Hingoli

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Západní Ghát

Maháráštra leží v tropickém pásmu v podobných zeměpisných šířkách jako např. jižní okraj Sahary nebo mexický poloostrov Yucatán. Rozlohou 307 713 km² je srovnatelná s Itálií a Polskem. Ze západu na východ měří asi 800 km. V severojižním směru je nejširší západní část státu (téměř 700 km), zatímco směrem k východu se Maháráštra zužuje (na úrovni Nágpúru jen asi 200 km).

Pohoří Západní Ghát (Sahjádrí), které se táhne severojižním směrem souběžně s pobřežím, dělí Maháráštru na dvě nestejně velké části. Úzký pobřežní pás je v severní části vyplněn rozsáhlou mumbajskou aglomerací, od ní na jih pak začíná řidčeji osídlené a hůře dostupné Konkánské pobřeží.

Vlastní hory se zvedají do výšek překračujících 1000 m nad mořem, nejvyšší bod Maháráštry Kalsúbáí měří 1646 m. Reliéf je na mnoha místech silně poznamenán erozí do tvaru stolových hor, strmých stěn a kaňonů. Západní svahy zachytávají vlhkost od Arabského moře a jsou porostlé hustou tropickou džunglí; vnitrozemská část je porostlá suchými opadavými lesy, keři a místy má až polopouštní charakter.

Na východě hory klesají pozvolněji a ve výšce kolem 500 m n.m. přecházejí v Dekánskou plošinu, která představuje největší část Maháráštry.

Důležité řeky pramení v Západním Ghátu a tečou východním směrem přes Dekánskou plošinu, kde opouštějí Maháráštru a sousedními státy směřují do Bengálského zálivu. Na severu je to posvátná řeka Gódávarí (pramení u Trjambaku nedaleko Nášiku), na jihu pak především řeka Krišna.

Mezi nejdůležitější města Maháráštry patří Mumbaí na břehu Arabského moře (Bombaj, i s aglomerací asi 16 mil. obyvatel), dále Puné (Púna, asi 4 mil. obyvatel) a Nášik (1 mil.) na východních svazích Ghátu; zhruba uprostřed státu Aurangábád (870 tis.) a na východě pak Nágpúr (2 mil.)[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.statoids.com/factoids.html
  2. Sarina Singh, Stuart Butler, Virginia Jealous, Amy Karafin, Simon Richmond, Rafael Wlodarski: South India. 548 pp. Lonely Planet Publications Pty Ltd, Victoria, Oakland, London, 2007. ISBN 978-1-74104-704-2