Sahara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o poušti. Další významy jsou uvedeny v článku Sahara (rozcestník).
Sahara na satelitním snímku
Topografické členění Sahary, oblasti s písečným dunami jsou vyznačeny žlutou barvou

Sahara je největší poušť světa; rozlohou 9 269 000 km² zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. (V arabštině zvuk sahra znamená „poušť“.) Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500 - 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 - 2000 km od severu k jihu.

Geografická charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Jižní okraj Sahary, Mauritánie

Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.

Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť (skalnatá, oblázková, štěrková nebo hlinitá), menší část zabírají pouště písečné. Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je se 3415 m neaktivní vulkán Emi Koussi. Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.

Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Sahara v Libyi

Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50 - 100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční izohyeta 100 mm, na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. Nacházejí se zde občasné vodní toky vádí. Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 - 15 °C[zdroj?], v létě je to 30 - 50 °C.[zdroj?] Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30 °C. Četné bývají také písečné bouře, které přemísťují ohromná množství prachu a písku nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v Evropě nebo jižní a střední Americe.

Dezertfikace[editovat | editovat zdroj]

V důsledku nadměrného spásání vegetace dobytkem a zvěří, kácením zeleně a dalších klimatických či jiných vlivů pokračuje v jižní části Sahary proces desertifikace, tedy degradace stepí a savan v poušť nebo zasypávání míst s vegetací saharských pískem. Od konce 20. století se státy oblasti Sahelu ve spolupráci s OSN snaží o zastavení nebo alespoň o zpomalení tohoto procesu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Petroglyf (skalní kresba) slona v libyjském Tadratu

Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5 - 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Sahara, jižní Alžírsko

Hospodářský život vnitřní části Sahary je soustředěn do řady oáz s artézskými studnami.Pěstuje se zde např. datlová palma, zelenina a obilniny. Rozšířen je chov velbloudů. Celá oblast je významným nalezištěm ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a dalších nerostných surovin.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

  • Velbloudi dromedáři a kozy jsou nejzdomácnělejší zvířata nalezená na Sahaře. Díky svým kvalitám (trpělivosti, výdrži a rychlosti) jsou oblíbeným dopravním prostředkem nomádů.
  • Leiurus quinquestriatus (štír), který dorůstá do délky až 10 cm. Jeho jed obsahuje velké množství agytoxinu, scillatoxinu a je velmi nebezpečný. Nicméně jeho žihadlo málokdy zabije zdravého dospělého člověka.
  • Varan – má zvyk vstávat na své zadní nohy a „sledovat" své okolí. Díky tomu si také vysloužil své původní arabské jméno waral ورل, které se překládá asi jako „pozorovatel".
  • Písečné zmije, které mají méně než 50 cm na délku. Spousta jich má pár růžků, každý nad jedním okem. Jsou aktivní v noci. Bývají zahrabány v písku a jediné co vyčnívá jsou oči. Kousnutí jsou bolestivá, ale málokdy kritická.
  • Africký pes se vyskytuje i v jižní části Sahary.
  • Fenek (liška, bledá liška, nebo také Ruppellova). Je všežravec žijící v mnoha částech Sahary
  • Pštros, nelétavý pták s výskytem po celé Africe. V současné době jen vzácně.
  • Addax (velká bílá antilopa) je ohrožený druh. Je přizpůsobena na poušť, vydrží bez vody spoustu měsíců, někdy i rok.
  • Saharský gepard žije v Algeriie, Togu, Nigerii, Mali, Beninu, a Burkině Faso. Už zbylo pouze asi 250 gepardů, žijících volně. Ti jsou velmi ostražití, prchají při jakékoli konfrontaci s lidmi. Vyhýbají se slunci od dubna do září. Hledají útočiště v keřích, jako balanite a acacias. Jsou neobvykle světlí.
  • Žijí tu také drobní hlodavci a ptactvo.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sahara ve Wikimedia Commons