Tunisko

Tuniská republika; الجمهورية التونسية; El-joumhouriyya et-Tounisiyya
vlajka	; znak
Geografie
Hlavní město:	Tunis
Rozloha:	163 610 km² (91. na světě)
Nejvyšší bod:	Jebel ech Chambi (1544 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	10 074 951 (79. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění:	62 ob. / km² (136. na světě)
HDI:	▲ 0,762 (střední) (95. na světě, 2007)
Jazyk:	arabština (úřední a obchodní), francouzština (obchodní)
Náboženství	islám 98%, křesťanství 1%, judaismus a jiní 1%
Státní útvar
Státní zřízení	republika
Vznik	20. března 1956 (nezávislost na Francii)
Prezident	Zine El Abidine Ben Ali (od 7. listopadu 1987)
Premiér	Mohamed Ghannouchi (od 17. listopadu 1999)
Měna	tuniský dinár (TND)
HDP/obyv. (PPP)	8 975 USD (74. na světě, 2005)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	788 TUN TN
MPZ	TN
Telefonní předvolba	216
Národní TLD	.tn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tunisko (arabsky: تونس , Tūnis) je stát v severní Africe, jehož sousedy jsou Alžírsko a Libye. Obyvatelstvo tvoří z 95 % Arabové. Největší města Tuniska jsou Tunis, Sfax a Sousse.

[editovat] Geografie

Tuniský záliv, pohled ze Sidi Bou Said

Rozlohou 163 610 km² je Tunisko přibližně dvakrát větší než Česká republika. Podnebí země je středomořské subtropické, což znamená horká léta a mírné zimy. Povrch je tvořen na severu pohořím Atlas, dále nížinami a slanými pánvemi - šotty. Na jihu je plošina Dahar a poušť Sahara. Severní částí Tuniska protéká řeka Medžerda (Medjerda). Nejvyšším bodem je hora Džabal Šambí (1544 m n. m.)

V lesích severní části Tuniského Atlasu roste dub korkový, eukalypt, ze kterých se vyrábí korek a eukalyptový olej na vývoz. Většina divokého povrchu Tuniska porůstá na severu suchá makchie (křoví), uprostřed suché travnaté stepi, solná jezera a na jihu pouště.

[editovat] Podnebí

Podnebí se v Tunisku mění ze severu k jihu. Pobřeží Tuniska má letní teploty příjemně teplé (kolem 33 °C). Vnitrozemí Tuniska je horké, na jihu na Sahaře je až 50 °C ve stínu. Nejlepší měsíce pro návštěvu jsou: 2.polovina června-přelom září a října.

[editovat] Náboženství

Velká mešita Al-Zaytuna v Kairouanu

Tunisko je arabská země s islámskou kulturou. V této zemi se nenařizuje žádné náboženství a panuje zde liberalismus ohledně náboženství, ale převažuje Islám. Tunisko je bezpečná země právě kvůli náboženství, Korán přikazuje věřícím chovat se slušně, také se tak oblékat a být tolerantní k ostatním.

[editovat] Hospodářství

Zemědělství je zdrojem obživy pro asi 20 % obyvatel. Pěstuje se pšenice, ječmen, olivy, rajčata, melouny, citrusy. Významný je rybolov a chov ovcí.

Z nerostných surovin je nejvýznamnější těžba fosfátů, ropy, zemního plynu a soli.

Mezi významná průmyslová odvětví patří potravinářství, petrochemie, průmysl chemický, textilní a hutnický.

Velmi významný je rozvoj turistiky, státem podporované. Průměrné pískové pláže, teplé a nepříliš čisté moře dělají z Tuniska horší turistickou destinaci. Mnoho turistů převážně z Evropy sem přijíždí zejména kvůli relativně nízkým cenám a památkám, např. Kartágu.

[editovat] Politika

Politický systém je prezidentský, s teprve druhým prezidentem. V Tunisku neexistuje demokracie v evropském smyslu slova, jde o policejní stát. Protože je Tunisko arabský stát v mezinárodní politice velmi umírněný, je faktická diktatura vládnoucí strany mezinárodním společenstvím téměř bezvýhradně tolerována. Tuniskou měnou je tuniský dinár (TD) dělený na tisíc milimů. Tuniský dinár není volně směnitelný.

[editovat] Jazyk

Oficiálním jazyk Tuniska je arabština a francouzština. Oba jazyky jsou oficiální jazyky školství v Tunisku. Každý žák se začíná učit od 1. třídy arabsky a francouzsky. Angličtinu se Tunisané učí až od střední školy. Francouzština se používá převážně v obchodním a hospodářském styku. Arabština se většinou používá ve věcech duchovních a kulturních. Zajímavostí je, a málokdo o této skutečnosti něco napsal nebo zveřejnil, že Tunisané v běžném styku mezi sebou mluví "tunisky" a nikoliv jak se všude laicky píše, že mluví arabsky či francouzsky. Mluvená "tuniština" je jakýmsi typickým středomořským jazykem (jako je např. maltština) a je složena ze slov, pocházejících z více jazyků, které se po staletích vyskytovaly v Tunisku: arabština, francouzština, španělština, hebrejština, italština, berberština, maltština aj. Prý vzhledem ke své složitosti se mluvená "tuniština" nepíše a nepoužívá ve školství.