Světová obchodní organizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Světová obchodní organizace
     zakládající členové     později vstoupivší členové
     zakládající členové     později vstoupivší členové
Zkratka WTO
Vznik 1. ledna 1995
Sídlo Ženeva, Švýcarsko
Členové 159 členských států
Úřední jazyk angličtina, francouzština, španělština
generální ředitel Roberto Azevêdo
Oficiální web www.wto.org

Světová obchodní organizace (WTO) (World Trade Organization) je organizace, která zakládá pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím konsenzu mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory mezi členskými státy. Vznikla v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 159 členů. Poslední člen, Vanuatu, vstoupil do WTO 24. srpna 2012. Předposlední člen, Rusko, vstoupil 22. srpna 2012.[1] Současným generálním ředitelem WTO je Roberto Azevêdo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bretton Woodská konference v roce 1944 navrhla vytvoření Mezinárodní obchodní organizace (International Trade Organization - ITO), aby byla stanovena pravidla pro vzájemný obchod mezi zeměmi. Členové konference Spojených národů ohledně Obchodu a zaměstnanosti na Havaně se shodli na založení ITO v březnu 1948, ale založení bylo nakonec zablokováno senátem USA. Někteří historikové tvrdí, že rozhodnutí neschválit založeni ITO bylo v důsledku strachu americké obchodní komunity, která věřila, že ITO by mohlo sloužit jako nástroj protekcionizmu spíše nežli nástroj liberalizace světového obchodu (Lisa Wilkins, 1997; Helen Milner 1993).

Dohoda, která po neúspěšném pokusu o založení ITO vznikla, byla Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). V rámci GATT proběhlo sedm kol vyjednávání a v osmém kole - známém jako Uruguayské kolo (1986-1995) - došlo k založení WTO. Principy a dohody uzavřené pod GATT byly přijaty WTO, kterému byla udělena pravomoc je dále rozšiřovat. Na rozdíl od GATT má WTO v základu institucionální strukturu.

Úkoly organizace[editovat | editovat zdroj]

WTO uvádí, že jeho základním úkolem je liberalizace mezinárodního obchodu prostřednictvím odbourávání obchodních bariér.

Dalšími úkoly jsou:

  • sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu
  • organizovat obchodní jednání
  • sledovat národní obchodní politiky
  • urovnávat spory mezi vládami
  • omezení protekcionismu
  • spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi

Zásady obchodního systému podle WTO[editovat | editovat zdroj]

  • odstraňování diskriminace (doložka nejvyšších výhod)
  • svobodnější obchod díky stále menším obchodním bariérám
  • předvídatelný obchodní systém bez svévolně vytvářených obchodních bariér
  • podpora konkurence
  • zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím

[1]

Struktura organizace[editovat | editovat zdroj]

Řídícím orgánem je konference ministrů, která se schází každé dva roky. V mezidobí vykonává většinu jejich pravomocí Generální rada složená ze zástupců všech členských států (ta vykonává i funkci Orgánu pro řešení sporů a Orgánu pro přezkoumávání obchodní politiky).

Další orgány[editovat | editovat zdroj]

  • Rada pro obchod se zbožím (v rozsahu dohody GATT)
  • Rada pro obchod se službami (V rozsahu dohody GATS)
  • Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (v rozsahu dohody TRIPS)

Každodenní práci organizace řídí Sekretariát, řízený Generálním ředitelem.

Jednání v rámci WTO[editovat | editovat zdroj]

Většina dohod ve WTO je uzavírána na základě konsenzu všech zemí. Výhoda konsenzu je to, že pomáhá najít nejšířeji akceptovatelné řešení. Hlavní nevýhodou je ale to, že dojít ke konsenzu vyžaduje mnoho kol jednání a času a také tendence k používání dvousmyslného jazyka v konečných dohodách, což výrazně zhoršuje budoucí interpretaci dohod.

Ve skutečnosti nejsou WTO dohody schvalovány konsenzem všech členů, ale procesem neformálních jednání v menších skupinkách zemí. Takováto jednání se nazývají jednání v „Zelených pokojích (Green rooms)“ podle barvy kanceláře generálního ředitele WTO. Tato jednání jsou často kritizována mnohými členy WTO z rozvojových zemí, kteří nejsou na tato jednání přizváni. [2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRYČOVÁ, Veronika. Rusko ve WTO: lidem přinese levnější zboží, některým firmám ale boj o přežití. ihned.cz [online]. 2012-8-22 [cit. 2012-8-23]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]