Hrubý domácí produkt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo HDP. O albu skupiny Prago Union pojednává článek HDP (album).
HDP v Evropě (2012)
HDP v Evropě podle parity kupní síly.
HDP ve světě v roce 2011 dle nominální hodnoty a parity kupní síly podle Světové banky
HDP jednotlivých států USA ve srovnání s HDP ostatních zemí světa

Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu).

Produkt je toková veličina (udává se v penězích za určité časové období). Na rozdíl od bohatství, které představuje stav, představuje produkt přírůstek bohatství. Z analýz vyplývá příčinná souvislost HDP se spotřebou energie[1] (HDP je tedy téměř vyjádřením míry spotřeby bez ohledu na kvalitu produktu).

HDP je klíčovým ukazatelem vývoje národního hospodářství, měří výkonnost ekonomiky. Jde o ukazatel shrnující nově vytvořené hodnoty, který slouží k odhadu ekonomického rozvoje země. HDP ve finančním vyjádření představuje hodnotu všeho, co bylo nově v zemi vytvořeno za sledované období – rok, čtvrtletí.

Výpočet HDP[editovat | editovat zdroj]

Domácí produkt lze vypočítat třemi způsoby. Každá metoda představuje jiný pohled na totéž. Existují různé varianty produktu (viz níže), které započítávají různá hlediska. Tyto údaje se však obtížně zjišťují a většinou se jedná pouze o odhady. Proto se při ekonomických srovnáních používá nejčastěji HDP.

Výrobková metoda[editovat | editovat zdroj]

Je nazývána též zbožová nebo produkční metoda. HDP se podle této metody počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky.

HDP = Produkce minus Mezispotřeba plus Daně z produktů minus Dotace na produkty

Výrobce, který nakoupí materiál za 1000 Kč, zaplatí pracovníkům 800 Kč, spotřebuje energie za 200 Kč a výsledný výrobek prodá za 5000 Kč, přispěje ke tvorbě produktu částkou 3000 Kč (5000 − 1000 − 800 − 200). Pokud obchodník nakoupí tento výrobek za 5000 Kč, prodá jej za 7500 Kč a nespotřebuje žádný další nakupovaný materiál, energii nebo služby, přispěje tak ke tvorbě produktu částkou 2500 Kč.

Tato metoda eliminuje duplicity (meziprodukty); bohužel těžko zjistitelná.

Výdajová metoda[editovat | editovat zdroj]

Protože výdaj za zboží odpovídá ceně tohoto zboží (tzn. součtu přidaných hodnot), lze produkt měřit jako součet výdajů – agregátní výdaje. Do tohoto součtu započítáváme pouze finální výrobky, tzn. takové, které již nejsou vstupem další výroby (nebudou v přidané hodnotě jiného zboží).

  • osobní výdaje na spotřebu (statky dlouhodobého užití, statky krátkodobého užití, služby)
  • hrubé soukromé domácí investice (fixní investice firem, změny stavu zásob, fixní investice do bytové výstavby)
  • vládní výdaje na nákup statků a služeb
  • saldo obchodní bilance (hodnota vývozů – hodnota dovozů)

Agregátní výdaje = spotřeba (C) + hrubé investice (I) + veřejné výdaje (G) + čistý vývoz (NX)

Důchodová metoda[editovat | editovat zdroj]

Jelikož každý výdaj v ekonomice je něčím důchodem (příjmem), můžeme produkt vyjádřit jako součet důchodů (nepočítáme-li daně).
HDP se podle této metody počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).

HDP = Náhrady zaměstnancům + Daně z výroby a z dovozu - Dotace + Čistý provozní přebytek + Čistý smíšený důchod + Spotřeba fixního kapitálu.

Výpočet viz Národní důchod

Varianty produktu[editovat | editovat zdroj]

Běžné ceny

Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury statistikou sledované oblasti v daném roce.

Stálé ceny

Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období.

Přívlastek hrubý/čistý produkt určuje, jestli je do výsledku započítáno opotřebení kapitálu:

čistý produkt = hrubý produkt − opotřebení kapitálu

Přívlastek domácí/národní produkt rozlišuje mezi produktem vytvořeným na určitém území (domácí produkt) a produktem vytvořeným výrobními faktory příslušníky určitého národa (národní produkt):

národní produkt = domácí produkt + produkt českých firem v cizině − produkt cizích firem v ČR

Porovnáváme-li údaje HDP z různých let, je vhodné kompenzovat změnu hodnoty peněz (inflaci případně deflaci). Reálný produkt (očištěný o inflaci) získáme tak, že nominální produkt (počítaný v běžných cenách) vydělíme hodnotou deflátoru HDP (cenového indexu, který zahrnuje změnu cen všech statků v ekonomice).

HDP vs bohatství[editovat | editovat zdroj]

HDP nutně nevyjadřuje kvalitu života a bohatství občanů v daném státě. Stal se oblíbenou velečinou jak mezi ekonomy tak mezi laickou veřejností, protože díky němu lze elegantně jediným číslem popsat a porovnávat stav jednotlivých ekonomik. Takové zjednodušení musí nezbytně narážet na celou řadu problémů. Je tedy třeba mít na paměti, že ačkoliv HDP relativně dobře vyjadřuje bohatství občanů dané země ve srovnání s okolím, drobným rozdílům není třeba přikládat výraznou váhu. Obdobně je nutno nahlížet na meziroční růst či pokles HDP, u kterého může být koncentrace na desetiny procent zbytečná.

Šedá ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V první řadě HDP nedokáže postihnout činnosti šedé ekonomiky. Podle odhadů dosahuje výše šedé ekonomiky u zemí OECD 14-16% HDP, u tranzitivních zemí (sem patří např. Česká republika) 21-30% HDP, u rozvojových zemí 35-44% HDP.[2]. Značná část ekonomického dění se tedy odehrává mimo oficiální statistiku, která je tak nutně zkreslená.

Domácnosti[editovat | editovat zdroj]

Činnosti domácností typicky nespadá do šedé ekonomiky, ačkoliv se ji v určitém ohledu blíží. Příkladem takových činností může být vaření oběda nebo umytí oken. Tyto činnosti se do HDP opět nezapočítávají, ačkoliv bohatství obyvatel nezbytně zvyšují. Země, ve kterých jsou obyvatelé zvyklí dělat podobné činnosti sami a nikoliv prostřednictvím trhu, jsou tak v HDP uměle podhodnoceny.

Nepeněžní faktory[editovat | editovat zdroj]

V neposlední řadě je třeba zkoumat nepeněžní faktory bohatství, kterými jsou například volný čas, dobré životní prostředí, nízká kriminalita, fungující instituce a další. Tyto faktory není možno vyjádřit ani aproximovat peněžně, a proto zůstávají HDP skryty. Přesto zcela evidentně vstupují do bohatství obyvatel a například při porovnání kvality života v jednotlivých zemích je třeba s nimi počítat. Nižší HDP pak nemusí nutně znamenat méně bohatou společnost (např.: investice do ochrany životního prostředí může snížit HDP[Jak? Přidat vysvětlení!], přesto nehmotné bohatství obyvatel vzroste).

Ceny vs užitek[editovat | editovat zdroj]

Z definice HDP plyne, že se vlastně jedná o součet cen všech vyprodukovaných výrobků za dané období. Ceny nicméně nevyjadřují užitek vyrobených statků, který ani není možno kvůli jeho ordinalitě sčítat. Součet bohatství (ve smyslu užitku) tedy není možno vůbec provést.

HDP ve světě[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 činilo světové HDP 6,595 × 1013 dolarů, s přírůstkem 5,3 %. HDP na hlavu činilo 10 200 dolarů. 64 % světového HDP činily služby (terciární sektor), 32 % průmysl (sekundární sektor) a pouhá 4 % zemědělství.[3]

Růst HDP v České republice[editovat | editovat zdroj]

Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Meziroční přírůstek HDP [%] -10,0 -2,0 1,2 2,9 6,2 4,5 −0,9 −0,2 1,7 4,2 3,1 2,1 3,8 4,7 6,8 7,0 5,7 3,1 −4,5 2,5 1,7 -1,1[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.seec.surrey.ac.uk/Research/SEEDS/SEEDS113.pdf – Causality between Energy Consumption and GDP: Evidence from 30 OECD and 78 Non-OECD Countries
  2. http://www.imf.org/external/pubs/ft/fandd/2012/06/singh.htm – Out of the Shadows
  3. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/
  4. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpoh021413.doc ČSÚ - předběžný odhad HDP

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]