Investice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jako investice se v ekonomii označuje ta část příjmu (důchodu), která je vložena do kapitálu. Tedy do dlouhodobých statků, které nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce statků v budoucnosti. Ekonomický subjekt (stát, podnik, jednotlivec) tak odloží část své současné spotřeby (úspor) za účelem získání budoucího užitku. Budoucí užitek či výnos může být peněžního nebo nepeněžního charakteru.[1][2]

Takový je spíše makroekonomický pohled na investice. Z pohledu podniku jsou to rozsáhlejší jednorázově nebo krátkodobě vynaložené zdroje či peněžní výdaje (kapitálové výdaje), u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí výnosy či peněžní příjmy během delšího časového období přesahujícího jeden rok.[2][3]

Syrový přirovnává investice (v kontextu finančních trhů) ke konzervování masa či ovoce za účelem odkladu na pozdější užití, tak říkajíc „na horší časy“, aby o ně lidé nepřišli. Nebo k pšenici, u níž lidé měli na výběr buď její okamžitou spotřebu, nebo setbu s očekáváním budoucí mnohonásobné sklizně.[4] Investování má tedy za cíl odložit současné prostředky tak, aby přinejmenším neztratily svou hodnotu nebo aby v lepším případě jejich hodnota časem ještě vzrostla. Podobně v případě požadavku na jakýkoli budoucí cíl, který nelze pořídit z běžného objemu prostředků („z jedné výplaty“), je nutné si odkládat peníze stranou; v takovém případě se hovoří o úsporách.[4]

Dvojí význam v ekonomii[editovat | editovat zdroj]

V běžné řeči se slovem investice označuje jakýkoli vklad, např. „Investoval do toho hodně času." "Investujeme do akcií té společnosti.“

To je tedy "suché ekonomické" vyjádření pojmu "investice".

Praktická alokace důchodu ovšem nespočívá jen ve vkladu kapitálu do výrobních prostředků a statků. Investicí v běžném denním rozhodování o volné části kapitálu myslíme především vložení aktuálního přebytku (zisku, úspory) do statků, u nichž předpokládáme nejen návratnost, ale i kladné zhodnocení.

Typické investice[editovat | editovat zdroj]

  • akcie
  • podílové fondy
  • dluhopisy
  • deriváty
  • komodity ve formě burzovních kontraktů
  • nemovitosti
  • obrazy a jiná umělecká díla


Vzhledem k velké rizikovosti uvedených typů investic, respektive k nutné dobré znalosti těchto investic, je velkou částí finančně gramotných investorů preferována i jiná forma investic, které jsou svojí podstatou vnímány jako bezrizikové, přesto s růstovým potenciálem.

Jde především o:

  • investiční zlato
  • investiční stříbro
  • investiční diamanty - zisk 1 - 4% za rok u váhy 1 karát, 3 - 5% u váhy 10 - 15 karátů [5]

Investice do těchto tří komodit mají specifické postavení, neboť touto formou investice se investoři zejména v současnosti zajišťují proti kolapsu měny plynoucí z nadměrného zadlužení států (Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko apod.) a pádu hodnoty amerického dolaru a eura. Zejména investice do stříbra tedy nabývá v současnosti na aktuálnosti, neboť zlato je nyní již velmi drahou investicí (přes nulovou DPH při jeho nákupu). Při investici do diamantů je třeba brát na zřetel, že většinu světové produkce vykupuje jen několik firem, které tak můžou jednoduše zadržovat určitou část produkce a po jejím uvolnění by cena diamantů výrazně poklesla. Cena diamantů tedy není tržní.

Psychologie v investování[editovat | editovat zdroj]

Řada investorů podléhá při investování různým psychologickým předsudkům jako přehnaný optimismus, nadměrné sebevědomí nebo averze k nejistotě. Tímto tématem se zabývají takzvané behaviorální finance. Těmto investičním chybám, a možnostem, jak se jim vyhnout, se věnuje například kniha Investor 21. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. Praha : Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. S. 16.  
  2. a b BEDNAŘÍK, Jan. Hodnocení efektivnosti investičního projektu a jeho financování. Brno : ESF MU, 2012. Diplomová práce. Dostupné online. Kapitola 1.1 Investice, s. 1-2.  
  3. KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010. 811 s. Dostupné online. ISBN 8-0740-0194-6. Kapitola 5.3 Fáze investičního procesu, s. 283-286.  
  4. a b SYROVÝ, Petr. Investování pro začátečníky. 2., přepracované vyd. Praha : Grada, 2005. 105 s. ISBN 8-0247-3486-9. Kapitola 1.1 K čemu jsou investice, s. 13-17.  
  5. Česká televize 2 - Studio burza 31. 8. 2010

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]