Spoření a úspory
Spoření je činnost, kterou vznikají úspory. Člověk spoří, pokud odkládá spotřebu a část svých čistých příjmů neutratí. Spořením vzniká majetek, případně kapitál. Protikladem úspor jsou dluhy.
Obsah |
[editovat] Ekonomie
V ekonomii se spoření definuje jako rozdíl mezi disponibilními příjmy a výdaji na spotřebu a měří se objemem peněz za nějakou dobu (měsíc, rok). Podíl spoření na celkovém příjmu za určitou dobu se nazývá míra úspor. Spořením člověk zvětšuje svůj majetek, který se naopak zmenšuje výběry, inflací a podobně.
Pokud člověk uchovává své úspory doma, v pokladničce nebo ve slamníku, jsou tyto prostředky vyňaty z oběhu a nemohou sloužit jako investice. Představují vlastně bezúročnou půjčku státu (národní bance). Pokud je uloží do banky, banka je půjčí tomu, kdo je potřebuje a je ochoten za ně zaplatit úrok. Tím se peníze dostávají do oběhu, slouží ekonomickému životu a majitel je za to odměňován úrokem. Tento úrok (resp. úroková míra) musí být nižší než ta, kterou bance platí její dlužník, neboť z tohoto rozdílu (tzv. úroková marže) se financuje provoz banky, pojištění rizik i zisk jejích majitelů.
Majitel úspor se může rozhodnout, jakým způsobem své peníze uloží, a volí mezi likviditou, jistotou a výnosností. Běžný vklad v bance má vysokou likviditu (peníze lze kdykoli vybrat a použít), velkou jistotu čili nízké riziko a poměrně nízkou výnosnost. U termínovaných vkladů je výnosnost vyšší, ovšem za cenu snížení likdvidity. Při nákupu cenných papírů, zejména akcií volí malou likviditu (cenný papír se musí nejprve prodat, než se peníze dají použít k jinému účelu), vysoké riziko a obvykle vysokou výnosnost.[1]
[editovat] Makroekonomie
Z makroekonomického hlediska se souhrn úspor rovná objemu investic. Podíl úspor (osob, firem i vlády) na HDP, vyjádřený v procentech, se nazývá národní míra úspor. Vyšší míra úspor je výhodná, ale jen do určité míry: příliš vysoká míra úspor může oslabit poptávku a tím způsobit recesi hospodářství. Tomu se někdy říká paradox úspor. [2]
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
- P. A. Samuelson - W. D. Nordhaus, Ekonomie. Praha: Svoboda 1991
- J. Sokol, Moc, peníze a právo. Plzeň: A. Čeněk 2007.
[editovat] Reference
[editovat] Související články
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické Wikipedie.
